Turistické cíle v okolí obce Stračov

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Pozdně barokní kostel sv. Prokopa v Sobčicích postaven v letech 1761-1763 na místě zbořeného gotického. Věž přistavěna v letech 1775-1777, v ní kruchta s varhanami a dva zvony. Poslední oprava po požáru věže a střechy r. 1994. Od r. 2009 kostel v majetku obce.

Kostel neznámého zasvěcení ve Smidarech doložen od 14. stol., po třicetileté válce zasvěcen sv. Stanislavovi. Starý dřevěný kostel vyhořel r. 1749 a byl nahrazen barokní novostavbou s věží. Poměrně velký kostel byl budován ve dvou etapách, neboť r. 1752 znovu vyhořel. Dokončen r. 1769.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Základem kostela byla rotunda z doby kolem r. 1300, k níž byla přistavěna gotická dřevěná loď s věží. Stavba byla zničena požárem obce r. 1804 a poté znovu vystavěna do dnešní podoby. Vybavení vesměs z 2. poloviny 19. stol., interiér významně renovován r. 1910.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Dřevěný kostel vybudován r. 1686 neobvyklou technikou z tzv. trhanic, silných desek získaných podélným štípáním kmenů a zasvěcen sv. Václavu a Stanislavovi. Počátkem 19. stol. omítnut. Zařízení převážně barokní. Sousední dřevěná zvonice z r. 1689 se třemi starými zvony.

Kostel, původně zasvěcený Matce Boží, vystavěn asi na přelomu 13.a 14.st., r.1311 byl vysvěcen. Původně gotická stavba barokně upravena. I přes tyto úpravy si však kostel zachoval základní gotickou podobu.

Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).