Turistické cíle v okolí obce Klabava

Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Hlohovicích postaven jako novostavba v letech 1727-1734 podle plánů Frant. Ignáce Prée. Stavba obrácená kněžištěm k západu prodloužena r. 1861 o nový presbytář. Kolem hřbitov. Přístup řešen průchodem v přízemí zvonice. Chátrající stavba církví nevyužívána.

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.

Původně děkanský gotický trojlodní kostel ze 14. století je hlavní sakrální rokycanskou stavbou. Po požáru byl v letech 1785–88 přestavěn podle návrhu J. N. Palliardiho. O 40 let později byla přistavena věž Fr. Hogrem a následně zvýšena ještě o jedno poschodí.

Filiální pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Újezdě pochází z let 1777-1779 a stojí na místě gotické stavby zaniklé po husitských válkách. Významně byl obnoven a novobarokně vybaven počátkem 20. století, z r. 1902 pocházejí též nástěnné malby a oltářní obraz od prof. Karla V. Maška.

Filiální kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 14. stol. vyhořel r. 1817 a současnou pozdně barokní podobu získal při obnově r. 1822. Z původní stavby se zachovalo jen zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení pak pozdně gotická socha sv. Bartoloměje nyní umístěná na hlavním oltáři.

V dominantní poloze na hřbitově gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, doložen r. 1352, přestavován v 18. a 19. stol. Stavba s trojbokým presbytářem a nízkou věží zevně upravena novorománsky. Oltářní obraz od Viléma Kandlera. Filiální kostel bez pravidelného využití.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.

Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.

Osamělý kostel na hřbitově je raně gotického nebo dokonce románského původu z 13. stol. Okolní ves Chylice zanikla počátkem 17. stol. Po třicetileté válce opraven v letech 1675-1676 a doplněn o věž, opravován dále r. 1773 a 1882. Zařízení převážně barokní z 2. poloviny 17. stol.

Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.