Turistické cíle v okolí obce Klabava

Kostel sv. Vavřince raně gotického původu prvně doložen r. 1354. Nynější vzhled pochází z barokní přestavby v 18. stol., při níž byla též přistavěna věž. Zařízení převážně raně barokní z konce 17. stol. Filiální kostel ve farnosti Starý Plzenec.

Kostel sv. Vavřince poprvé písemně doložen r. 1239. Pův. kaple přímo přístupná z paláce hradu. Stavba zničena vichřicí r. 1818, později zdrojem stavebního kamene. V těsné blízkosti dochovány zbytky základů zvonice.

Kostel sv. Vojtěcha je v areálu zámku. Pozdně barokní stavba, šestiboká loď, obdélníkový portál s trojúhelníkovým štítem. Ve štítu socha sv. Vojtěcha. Kapli postavil syn Jiříka Kokořovce z Kokořan na počátku 17.st. Ve 2. polovině 18. st. kaple rozšířena a počátkem 19. st. přeměněna na farní kostel.

Kostel z 1. pol. 14. století, původně ve stylu cisterciácké gotiky. Jeho stavbu ovlivnila přítomnost cisterciáků v Klášteře u Nepomuku. V letech 1606–07 proběhla úprava, ze které se dochoval portál do sakristie. Patro věže bylo přistaveno v baroku. Nástropní malba sv. Kryštofa z pol. 15. stol.

Kostel byl postaven kolem roku 1375 na místě staršího románského předchůdce, sakristie byla přistavěna o pár let později. Předsíň pochází z 2. pol. 18. století. V letech 1856 a 1885 byl kostel opravován.

Kovová vyhlídková věž elegantního tvaru ve tvaru válce o výšce 28 m se 142 schody, jehož plášť se rozšiřuje směrem k základně, vybudována na vrchu Kotel u Rokycan v letech 2013-2014 podle návrhu Bc. Evy Králové a projektu Ing. Václava Hatlmana. Od května 2014 volně přístupná.

Zámek postavený J. V. Czerninem z Chudenic koncem 18. st. Sloužil převážně jako letní lovecké sídlo. V přízemí je vybaven bazénem. Vzácná je výbava interiérů a soch. Výzdoba pochází z dílny Ignáce Platzera. Zachováno zámecké divadlo.

Křížová cesta spojující původně dvě kapličky – kapli Panny Marie Bolestné z roku 1768 a novorománskou kapli z roku 1857 na vrcholu kopce Kalvárie. Mezi dolní a horní kaplí byla vybudována křížová cesta s 13 kamennými sloupky a obrazy představujícím 13 zastavení Ježíše Krista.

Rozhledna (18,2 m, 504 m n. m.) postavena Klubem českých turistů r. 1900 (projekt ing. J. Kubeš). R. 1924 přistavěna turistická chata. Po 2. světové válce objekt uzavřen a využíván pro vojenské účely. R. 1991 rozhledna zpřístupněna a navrácena KČT. Nyní v soukromém vlastnictví, denně přístupno.

Tvrz postavená ve 2. polovině 14. století, nazývaná zřejmě po své nedoložené majitelce. Doloženi držitelé z řad plzeňských měšťanů, zmínky o ní mizí ke konci 15. století. První zpráva o tvrzi, už jako o Kunčině Hrádku, je z r. 1385, kdy byla v držení Vacheka z Hrádku.

Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.