Turistické cíle v okolí obce Ostrovec

nebo vyberte

Ostrovec

Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO)
Nalezeno celkem 123 záznamů, 10 / 11 stran, vyhledáno za 0.44 sec
 venkovská usedlost čp. 10
430.0 m. n.m.
rodný domek Josefa Leopolda Zvonaře
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kublov
Přízemní roubené stavení čp. 10 v Kublově je společně s přístavky chráněno jako kulturní památka od r. 1958. Litinová pamětní deska na něm upozorňuje, že se tu r. 1824 narodil hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař.
 větrný mlýn
408.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Bzová
Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.
 Všetaty
zámek - původní tvrz, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Všetaty
Tvrz přestavěná na zámek Fürsternberky v druhé polovině 18. století. Poté co jej r. 1929 prodali, sloužil zemědělským účelům. Dnes chátrající a volně přístupná ruina. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou.
 Záhorsko
362.0 m. n.m.
Záhořsko
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Hředle
Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.
 Zálužský hrad
423.7 m. n.m.
Hrádek u Zálužic
hrad, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Záluží
Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.
 Zbiroh
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Zbiroh
Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II. Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení. R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opoustila r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost.
 Žebrák
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Točník
Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.
 zemědělský dvůr (č. p. 5) se sýpkou
351.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Točník
Hospodářské zázemí někdejšího panství Točník tvořil velký původně zřejmě renesanční dvůr na západním okraji obce, k němuž v 18. století přibyla mohutná sýpka. Areál poznamenala socialistická zemědělská velkovýroba, v současné době je postupně opravován.
 Zhoř
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Zhoř
Zřícenina tvrze přestavěné na zámek v počátku 17. století. Založena rodinou Vchynských z Vchynic. Za majitelů Hildprantů zámek opuštěn, od roku 1754 sloužil hospodářským a zemědělským účelům.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kožlany
Hřbitov založený pravděpodobně před rokem 1700, rozšířen v letech 1783 a 1821. Nejstarší náhrobek pochází z roku u 1717, poslední pohřeb se konal před II. světovou válkou roku 1936.
 židovský hřbitov
450.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Rousínov
Nevelký židovský hřbitov v polích jižně od vsi Rousínov byl založen patrně r. 1858, možná o čtvrt století dříve. Nejmladší čitelný náhrobek z 48 dochovaných pochází z r. 1928, plocha hřbitova byla zaplněna jen z jedné třetiny. Krov vstupní márnice se zřítil v polovině 90. let 20. stol.
 židovský hřbitov
440.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bílá Skála
Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.