sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Újezd u Svatého Kříže
Filiální pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Újezdě pochází z let 1777-1779 a stojí na místě gotické stavby zaniklé po husitských válkách. Významně byl obnoven a novobarokně vybaven počátkem 20. století, z r. 1902 pocházejí též nástěnné malby a oltářní obraz od prof. Karla V. Maška.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Lhota pod Radčem
Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.
Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.
Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.
Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.
Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742
Novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1940-1947 ze sbírek a darů s přispěním církevních i podnikatelských subjektů. Plány vypracoval arch. Josef Kunc z Berouna. Hlavní oltář byl zakoupen v Plzni, zvon byl r. 1956 získán z Maďarska. Kostel je filiálním ve farnosti Rokycany.
Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Liblíně byl založen r. 1751 pův. jako kaple, která však již r. 1754 byla změněna na farní kostel. Orientovaná stavba má půlkruhový presbytář se sakristií a nízkou věž s typickou barokní bání v západním průčelí. Ze zámku vede na oratoř zděný most.
Farní kostel z první pol. 13. stol., písemně doložen k r. 1321. Z gotického kostela se zachovala spodní část věže, sedlový portál do sakristie a lomená okna s kružbami. Po roce 1583 trojlodí. V roce 1687 přestavěn barokně a kolem roku 1736 rokokově.
Kostel v Chomli je doložen již v polovině 14. stol., stavba současného kostela sv. Markéty vznikla ve 2. pol. 15. stol. Dnešní vzhled získal počátkem 20. stol., kdy bylo křemencové a buližníkové zdivo ponecháno bez omítky. Chátrající kostel na funkčním hřbitově je vyklizen a není církví používán.
Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.