Turistické cíle v okolí obce Ostrovec

Centrální barokní hřbitovní kostel z 18. století. Vybavení kostela rovněž z 18. století. Na hřbitově je řada zajímavých empírových litinových náhrobníků z nedalekých hořovických železáren.

Gotický kostel snad v původní poloze městečka Mýta na vyvýšenině nad rybníkem. Loď raně gotická, vyšší presbytář a sakristie ze 14. stol., věž z 18. stol. Dnes slouží jako hřbitovní pro Mýto i okolní obce.

Barokní kostel z r. 1720, který nechal vystavět hrabě Kazimír z Kupferwaldu. Jeho stavitelem je Jakub Auguston. Před kostelem stojí pomník Mistra Jana Husa z r. 1920.

Nevelký novorománský kostelík sv. Václava byl na návsi v Líšné postaven v letech 1869-1870 podle plánů Václava Zoufalého. Má obdélnou loď a sakristii, polygonálně ukončený presbytář a hranolovou věž ve vstupním průčelí. Zařízení je historizující z doby stavby. Kostel je využíván jen příležitostně.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Jednolodní obdélný barokní farní kostel z doby před rokem1780. Nejstarší součástí vybavení je barokní oltář Panny Marie s dřevěnou sochou Žebrácké madony z let 1380–90. Ve výbavě je i renesanční obraz Vidění Ezechielovo z roku 1610.

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

Zřícenina gotického hradu založeného pány z Krašova v r. 1232. V 15. stol. přistavěno rozsáhlé předhradí. Koncem 17. stol. barokně upraven na letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán svému osudu.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Klasicistní zámek z roku 1820. V letech 1865–1866 ho dal přestavět kníže Max Fürstenberg pro svou manželku, kněžnu Leontýnu z Khevenhülleru. Dnes zámek slouží jako ústav pro zdravotně postižené.

Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.