Turistické cíle v okolí obce Bílá Skála

Gotický kostel, postaven před r. 1363. Pobořen za husit. válek, obnoven po r. 1511 (Jindřich Albert z Kolovrat). Zpustošen za 30leté války, opraven r. 1740 - přistav. věž a příčná loď (Karel Josef Hildprant z Ottenhausenu). R. 1825 obnoven. Náhrobníky a oltář. obraz ze 17. stol., zař. novogoticky.

Farní kostel založen v roce 1352. Původně býval kostelem havířů. Roku 1364 byl pořízen nový oltář a současně s ním i gotická socha Panny Marie. Střecha doposud dosud krytá šindelem, na stěnách litinová křížová cesta z roku 1880.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie Na Vršíčku postavený v letech 1744-1747 stavitelem Janem Mourkem. V letech 1994-1998 byla provedena oprava venkovního pláště kostela, projekt zpracoval Ing. arch. Jan Soukup z Plzně.

Kostel Nejsvětější Trojice nebo též Nanebevzetí Panny Marie je gotického původu z poloviny 14. stol. Když r. 1885 vyhořel, byl při opravě upraven novogoticky. Zajímavý je reliéf Kristovy hlavy na kříži nad vstupním portálem. Zařízení je převážně novogotické kromě několika barokních sošek a obrazů.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Hlohovicích postaven jako novostavba v letech 1727-1734 podle plánů Frant. Ignáce Prée. Stavba obrácená kněžištěm k západu prodloužena r. 1861 o nový presbytář. Kolem hřbitov. Přístup řešen průchodem v přízemí zvonice. Chátrající stavba církví nevyužívána.

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.

Filiální pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Újezdě pochází z let 1777-1779 a stojí na místě gotické stavby zaniklé po husitských válkách. Významně byl obnoven a novobarokně vybaven počátkem 20. století, z r. 1902 pocházejí též nástěnné malby a oltářní obraz od prof. Karla V. Maška.

Filiální kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 14. stol. vyhořel r. 1817 a současnou pozdně barokní podobu získal při obnově r. 1822. Z původní stavby se zachovalo jen zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení pak pozdně gotická socha sv. Bartoloměje nyní umístěná na hlavním oltáři.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.

Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.

Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.