Turistické cíle v okolí obce Bílá Skála

Okrouhlé tvrziště, které vzniklo v průběhu 14. století. Kolem roku 1400 se zde připomíná Mašek z Doubravky a v roce 1405 Michal Chabec a Václav z Doubravky. V průběhu 15. století byla tvrz spolu se vsí opuštěna a zanikla. V roce 1547 se uvádí pustá.

Barokní dvůr dal postavit v l. 1730–1734 cisterciácký klášter v Plasích dle arch. návrhu J. B. Santiniho. V l. 1927 a 1932 poškozen požárem, poté opraven. Po r. 1945 v majetku státu chátral. Po r. 1989 byla započata rekonstrukce, ale byla přerušena. Nový majitel v opravě nepokračuje a objekt chátrá.

Dvůr plaského kláštera jehož část, sloužící k ubytování opata, je někdy nazývána zámečkem. Byl postaven v letech 1752 - 1764 opatem Silvestrem Hetzerem a Fortunatem Hartmanem. V západní části dvora stojí obytný zámeček s kaplí sv. Floriána.

Hospodářský dvůr plaského kláštera, postaven roku 1725 opatem Evženem Tyttlem na místě staršího hospodářského dvora, který patřil ke hradu Krašov.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.

Skromné pozůstatky objektu na vrchu Hradišti, o níž historické prameny mlčí, ale archeologický průzkum v letech 1831–1833 potvrdil, že na této již v pravěku osídlené lokalitě stávala středověká stavba, nejspíš vypálená za husitských nepokojů.

Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Zámek postaven v polovině 16. stol. na místě zpustlé tvrze. Během třicetileté války vypálen. V 2. polovině 18. stol. částečně opraven. Na stavbě pravděpodobně pracovali italští a francoužští mistři.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.