Turistické cíle v okolí obce Jarov

Původně děkanský gotický trojlodní kostel ze 14. století je hlavní sakrální rokycanskou stavbou. Po požáru byl v letech 1785–88 přestavěn podle návrhu J. N. Palliardiho. O 40 let později byla přistavena věž Fr. Hogrem a následně zvýšena ještě o jedno poschodí.

Filiální pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Újezdě pochází z let 1777-1779 a stojí na místě gotické stavby zaniklé po husitských válkách. Významně byl obnoven a novobarokně vybaven počátkem 20. století, z r. 1902 pocházejí též nástěnné malby a oltářní obraz od prof. Karla V. Maška.

Filiální kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 14. stol. vyhořel r. 1817 a současnou pozdně barokní podobu získal při obnově r. 1822. Z původní stavby se zachovalo jen zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení pak pozdně gotická socha sv. Bartoloměje nyní umístěná na hlavním oltáři.

Pův. gotický kostel byl postaven v 1. pol. 14. stol. R. 1420 poškozen, opraven v l. 1530-35. Barokně přestavěn v l. 1784-85 (zachován pův. got. presbytář). Malované oltáře (iluzivní architektura) z 2. pol. 18. stol. V l. 2003-10 celková rekonstrukce kostela (objev. got. výmalby z 1. pol. 14. stol.).

Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Liblíně byl založen r. 1751 pův. jako kaple, která však již r. 1754 byla změněna na farní kostel. Orientovaná stavba má půlkruhový presbytář se sakristií a nízkou věž s typickou barokní bání v západním průčelí. Ze zámku vede na oratoř zděný most.

Románsko-gotický kostel s řadou pozdějších úprav na ostrohu nad soutokem Mže a Úslavy ve východní části Plzně. Pravděpodobně mylně ztotožňován s nedoloženým klášterním založením sv. Vojtěcha roku 992.

Kostel v Chomli je doložen již v polovině 14. stol., stavba současného kostela sv. Markéty vznikla ve 2. pol. 15. stol. Dnešní vzhled získal počátkem 20. stol., kdy bylo křemencové a buližníkové zdivo ponecháno bez omítky. Chátrající kostel na funkčním hřbitově je vyklizen a není církví používán.

Kostel sv. Martina gotického původu z r. 1359 stojí na funkčním hřbitově. Do současné barokní podoby byl přestavěn v polovině 18. stol. Od r. 2005 je chátrající stavba v majetku obce a opravována, interiér převážně vyklizen. K církevním obřadům kostel není využíván.

Poprvé připomínán 1250, zřejmě původně románský vlastnický. Upraven goticky, roku 1421 poničen husity. Obnoven, po třicetileté válce prodloužen k západu, původní vícelodí bylo nahrazeno plochostropou lodí. Od poloviny 19. stol. do 50. let 20. stol. farní.

Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.

Barokní kostel sv. Mikukáše z r. 1727 upravený zřejmě podle návrhu J. B. Santiniho stojí na místě původního gotického kostela, v r. 1690 přestavěného barokně.