Turistické cíle v okolí obce Jarov

Rozhledna (18,2 m, 504 m n. m.) postavena Klubem českých turistů r. 1900 (projekt ing. J. Kubeš). R. 1924 přistavěna turistická chata. Po 2. světové válce objekt uzavřen a využíván pro vojenské účely. R. 1991 rozhledna zpřístupněna a navrácena KČT. Nyní v soukromém vlastnictví, denně přístupno.

Tvrz postavená ve 2. polovině 14. století, nazývaná zřejmě po své nedoložené majitelce. Doloženi držitelé z řad plzeňských měšťanů, zmínky o ní mizí ke konci 15. století. První zpráva o tvrzi, už jako o Kunčině Hrádku, je z r. 1385, kdy byla v držení Vacheka z Hrádku.

Nepatrné zbytky hradu ze 14. století postaveného Děpoltem z Malesic na skalisku vytvořeném zvětráváním v karbonských sedimentech. Od roku 1503 se uvádí jako pustý.

Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.

Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.

Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Sloup s replikou gotické Madony Plzeňské postaven po skončení moru 1680. Kamenické práce provedl Jan Mejzlík. sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a Rosalie r. 1714 doplněny sochami sv. Františka Xaverského, Barbory a Petra z Alkantary

Mariánský sloup vytvořil r. 1770 plzeňský sochař Václav Boura. Jde o pozdně barokní, či rokokové dílo. Kolem sloupu stojí 9 soch: sv. Marciana, sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. Jan z Mathy, sv. Kateřina, sv. Vojtěch, sv. Michal a sv. Florián. Sloup je završen sochou P. Marie s Ježíškem.

Trojlodní basilikální prodejní objekt, postavený koncem 14. století mezi dva pásy plzeňského opevnění. Poprvé připomínán 1392, dnešní vzhled po novogotické úpravě. Od roku 1971 galerie.

Přízemní trojlodní klasicistní stavba od neznámého autora s dominantním trojúhelníkovým štítem a původními dveřmi pochází z doby okolo r. 1800. Krámky v objektu fungovaly do II. světové války, poté začal objekt postupně pustnout. Rekonstrukcí na moderní komerční prostory prošla budova po roce 1991.

Areál právovárečného (měšťanského) pivovaru čp.146/II vybudovala na samém počátku 20. století místní stavební firma Bohuslava Ryšavého. 17.12. 1901 zde byla uvařena první várka. Výrobní kapacita pivovaru byla 3000 hl/rok. V r. 1927 zde byla ukončena výroba a areál slouží od té doby jako sklady.