Turistické cíle v okolí obce Kozojedy

Pozdně gotický kostel byl postaven v 15. století, patrně na místě starší sakrální stavby. Kostel je orientovaná jednolodní stavba s hranolovou věží nad západním průčelím, pětibokým presbytářem na východní straně s obdélnou sakristií na severní straně. Mobiliář barokní z 18. století.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.

Pozdně barokní hřbitovní kostel z roku 1776 je orientovaná jednolodní stavba s trojbokým závěrem a hranolovou věží v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, interiéry plochostropé, nečleněné. Rustikální hlavní oltář je z r. 1629.

Pův. gotický kostel byl postaven v 1. pol. 14. stol. R. 1420 poškozen, opraven v l. 1530-35. Barokně přestavěn v l. 1784-85 (zachován pův. got. presbytář). Malované oltáře (iluzivní architektura) z 2. pol. 18. stol. V l. 2003-10 celková rekonstrukce kostela (objev. got. výmalby z 1. pol. 14. stol.).

Stavba pozdně barokního kostela s věží u východního závěru dominuje Podbořánkám od roku 1781. Následky devastace po II. světové válce odstranila nedávná oprava.

Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.

Barokní kostel ze 17. stol. s věží vtaženou do vstupního průčelí, obdélnou lodí a trojboce zakončeným presbyteriem.

Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Liblíně byl založen r. 1751 pův. jako kaple, která však již r. 1754 byla změněna na farní kostel. Orientovaná stavba má půlkruhový presbytář se sakristií a nízkou věž s typickou barokní bání v západním průčelí. Ze zámku vede na oratoř zděný most.

Na místě původní hřbitovní kaple vystavěn v letech 1776–1785 pozdně barokní kostel. Opravován roku 1990. Slouží jako depozitář Galerie hlavního města Prahy.

Kostel v Chomli je doložen již v polovině 14. stol., stavba současného kostela sv. Markéty vznikla ve 2. pol. 15. stol. Dnešní vzhled získal počátkem 20. stol., kdy bylo křemencové a buližníkové zdivo ponecháno bez omítky. Chátrající kostel na funkčním hřbitově je vyklizen a není církví používán.

Kostel sv. Martina gotického původu z r. 1359 stojí na funkčním hřbitově. Do současné barokní podoby byl přestavěn v polovině 18. stol. Od r. 2005 je chátrající stavba v majetku obce a opravována, interiér převážně vyklizen. K církevním obřadům kostel není využíván.