Turistické cíle v okolí obce Kozojedy

Stavba z počátku 13. století v sobě slučuje kostel a pozůstatek obranné kurie (tribunová věž s obrannými patry). Poškozen za husitských válek, kdy zanikla horní patra věže. V 18. stol. přistavěna jižní předsíň a sakristie, počátkem 19. stol. západní věž.

Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží při západním průčelí. Původně pozdně románský kostel z poloviny 13. stol., ve 14. stol. kostel farní. V letech 1787–1789 barokně přestavěn. Věž stavebně upravována v 19. století.

Barokní kostel sv. Mikukáše z r. 1727 upravený zřejmě podle návrhu J. B. Santiniho stojí na místě původního gotického kostela, v r. 1690 přestavěného barokně.

Farní kostel sv. Petra a Pavla z konce 13. století, renesančně přestavěný 1575–1581 Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie rodiny Greisbecků z Griesbachu.

Gotický kostelík ze 13. století uprostřed polí pod vesnicí Dolany byl za josefínských reforem zrušen a od té doby se měnil ve zříceninu. Kolem roku 2005 získal novou střechu.

Kostel v Milíčově byl původně gotický, poprvé připomínaný roku 1350. Po obou stranách brány na hřbitov jsou dvě náhrobní desky s erby. Kostel byl v 17. století přestavěn a dnes postupně chátrá.

Gotický kostel postavený před polovinou 14. stol. (první zmínka 1358). V l. 1730–1732 objednal opat plaského kláštera Evžen Tyttl přestavbu kostela ve stavebnímn stylu barokní gotiky u dvorního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavitelem O. Kondel.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Barokní kostel z r. 1720, který nechal vystavět hrabě Kazimír z Kupferwaldu. Jeho stavitelem je Jakub Auguston. Před kostelem stojí pomník Mistra Jana Husa z r. 1920.

Kostel sv. Vavřince v Kožlanech stojí na východním okraji, mimo jádro městečka. Byl původně gotický, z této doby se dochoval presbytář, barokní podobu získal po požáru roku 1769. Býval obklopen hřbitovem a dodnes je využíván k duchovním účelům.

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

Hrad vystavěn kolem roku 1383. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.