Turistické cíle v okolí obce Pernarec

Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

V r. 1177 zmíněn Ctibor ze Svojšína a synové Oldřich a Beneda, možná jde o jednu z nejstarších tvrzí. V 15. stol. Nalžovských ze Svojšína. Do r. 1443 patří Půtovi z Paběnic (Nalžovský ze Svojšína). Po něm dědí Mikuláš z Nalžov a na S. Jeden z nich je stavitelem novější tvrze, nalezené v r. 2009.

Barokní zámek stojí na místě středověké tvrze pánů z Gutštejna. Dalšími majiteli se od r. 1617 stali páni ze Švamberka. Nynější barokní zámek pro hrabata ze Sinzendorfu postavil r. 1729 arch. Jakub Auguston. V r. 1744 interiér vyzdoben freskami.

Patrový zámek vystavěn v letech 1760-1770 v místech gotické tvrze. Dvoukřídlá patrová budova postavená na půdoryse písmene L, s mladším přízemním přístavkem. Na hřebeni mansardové střechy věžička krytá cibulovitou bání.

Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.

Budova barokního původu postavena jako vrchnostenská bednárna pro zámecký pivovar. Její stavba je z let 1771-1787. Později přestavěna na obytnou budovu. Přízemní obdélný samostatně stojící dům se sedlovou střechou. Památkově chráněný.

Vodní nádrž Hracholusky vznikla na řece Mži vybudováním sypané hráze v letech 1959–1964. Hráz dlouhá 270 m, široká v koruně 5 m a vysoká 27 m vytváří jezero o rozloze 490 ha a délce 22 km. Slouží jako zásobárna průmyslové vody, k výrobě elektřiny a rekreaci. V sezóně je zavedena lodní doprava.

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.

Zaniklý hrad. Zmiňován v letech 1212-1269 v majetku Hrdibora ze Všerub a jeho potomků. V letech 1378–1379 majitelem Jindřich z Rabštejna a v letech 1385–1520 Gutštejnové. Za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl obýván a zpustl. V místě je románský kostel sv. Martina.

Hradiště nedaleko Hodovíze poprvé zkoumal plzeňský badatel Petr Rožmberský v roce 1980 a nálezy z jedné sondy datoval do doby halštatské. Opevněná lokalita byla chráněna z jihozápadní strany dodnes patrným kamenným valem a ze severu příkrými svahy padajícími do údolí potoka Chladné.