Turistické cíle v okolí obce Dnešice

Ve Skočicích stávala původně tři sídla. O tvrzi ze 13. stol. nejsou žádné podrobnější zprávy. Po tvrzi ze 14. stol. se dochovalo jádro tvrziště z valy. Mladší sídlo z 16. stol. beze stopy zaniklo.

Plastika sv. Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1814 vznikla nákladem Matěje Rozsypala. Renovována 1892, 1908 a na přelomu 20. a 21. století. Most na kterém socha stojí byl postaven roku 1811.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století od neznámého autora. Pískovcová socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (pěticí hvězd symbolizujících latinské slovo „tacet“ což znamená „mlčí“ a velkým krucifixem v rukou). Je památkově chráněná.

Barokní socha světce za kaplí sv. Jana Nepomuckého na návsi v Příchovicích pochází z 2. poloviny 18. stol. Restaurována po dopravní nehodě r. 2013.

Barokní budova staré pošty z r. 1747, rekonstruována 1997-8. Existence pošty ve Stodě je doložena již od r. 1548, takže stodská pošta byla jednou z vůbec prvních v zemi.

Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1723 Annou Dorotou z Šindingeru. Zámek má hranolovitou risalitovou věž na jižní straně, v níž se nachází kaple s freskami plzeňského malíře Fr. J. Luxe. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a není přístupný.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Synagoga neznámého stáří stávala do 50. let 20. století v sousedství dnešního domu čp. 107. Ten byl sídlem rabína a od 2. poloviny 18. století do r. 1905 i židovské školy – cheder.

Most na silnici III. třídy z Plzně do Radobyčic byl postaven roku 1933 s první celosvařovanou obloukovou nosnou konstrukcí na světě. V letech 1994–5 proběhla problematická generální oprava, která znamenala zničení většiny původní konstrukce.

Zámek byl vystavěn na místě starší dřevěné tvrze koncem 16. stol. Janem Bořeněm. V roce 1945 byl zámek znárodněn a využíván místním zemědělským družstvem. Po roce 1989 jej v restituci získala rodina posledních majitelů.