Turistické cíle v okolí obce Dnešice

Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.

Druhá lázeňská budova v Letinách byla dlouho mylně považována za letinské panské sídlo. Postavena v l. 1796-99, později sloužila jako hostinec s ubytováním, po roce 1948 jako kuchyň s jídelnou pavilonu Labe. Zbořena r. 1988.

Skalní obraz sv. Vojtěcha podle pověsti připomíná událost z r. 992. Středověký obraz byl nově nahrazen r. 1942 a restaurován r. 2009. V r. 2010 byla skála s obrazem opatřena dřevěnou stříškou a v okolí zřízeno turistické odpočívadlo.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze někdy kolem r.1596. V r. 1989 se zámek v restituci vrátil do majetku rodu Berndorffovů. Dnes je zámek majetkem Zemědělského družstva v Měčíně.

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

Náhrobní kaple v Kanicích byla postavena roku 1865 na místě, kde byly pochovány Alžběta a Amálie, dcery polního zbrojmistra Ignáce Gyulaye hraběte z Maros-Némethu a Nádasky. Vysvěcena byla roku 1872.

Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.