Turistické cíle v okolí obce Dnešice

Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.

Kostel pochází ze 14.st. Přestavěn na konci 17.st. V r.1817 požárem poškozen. V r.1818 opraven. Loď kostela s polygonálním závěrem, v jihozápadním nároží věž. K presbyteriu je přistavěna kaple. U schodiště sochy sv. Floriána a sv. Notburgy.

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1352. R. 1726 byly přistavěny boční kaple, sakristie a oratoř. V l. 1776-77 byl barokně přestavěn (stav. Antonín Barth). V l. 1903-04 prošel kostel celkovou opravou, kdy byla mj. klenba vyzdobena freskami (K. Thér, O. Ottmar). R. 1963 opravován.

Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.

Kostel sv. Petra a Pavla v Liticích patří mezi nejvýznamnější církevní stavby na území města Plzně. Gotický kostel z první poloviny 14. století vznikl přestavbou starší románské svatyně. Opravován po požáru r. 1576 a poškození Švédy r. 1639, naposled od r. 2002 společenstvím Koinonia.

Původně gotický kostel z 2. poloviny 13. stol. byl pro hraběte Morzina důkladně barokně přestavěn roku 1722 Jakubem Augustonem. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi lodi a snad spodní část věže. Bohaté soudobé vnitřní zařízení, součástí areálu i fara a socha sv. Jana Nepomuckého.

Kostel se připomíná r. 1230, kdy opat Kladrubský koupil Přeštice s 10 farami a také kostelem sv. Prokopa. V husitském obd. byl kostel silně poničen. V 1. pol. 17. stol. byla přistavěna sakristie a portál na severní straně presbytáře. R. 1719 byl kostel opravován. Dnes slouží jako hřbitovní kostel.

Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.

Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.