Kostel Narození Panny Marie je v podhradí ve Starém Plzenci-Malé Straně. Původně zde stál románský kostel ze 12. stol., dnešní je ze 14. stol. Jednolodní stavba s bočními kaplemi, ukončená presbytářem a sakristií. Hranolovitá věž na jihozápadní straně. Zařízení kostela ze 17. a 18. století.
Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.
Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.
První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.
Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.
Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.
Původní gotický kostel byl postaven ve 2.pol. 14.st., později barokně přestavěn. V 16.st. přistavěna sakristie a v 17.st. věž. K posledním úpravám došlo počátkem 19. st. Historie kostela je spojena s rodem Černínů z Chudenic. Rod Černínů je spojován s počátkem obce ve 12. st. a žil zde do r. 1945.
Původně tribunový kostel patřil k první tvrzi ve Švihově, doložené ve 12. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přistavěna jižní loď, v polovině 14. století nahrazena apsida presbytářem. V 16. stol. přistavena severní a na přel. 17. stol. jižní předsíň. Přestavba v 18. stol. podstatně změnila ráz stavby.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Hradec
Gotický kostel sv. Jiří z pol. 14. století, barokně přestavěn, r. 1773 požár. Psedogotická podoba zřejmě z 1. pol. 19. století. Věže přistavěny k presbytáři, dochovaný gotický portál v jižní stěně lodi. Kostel obklopen zdí s barokními branami.
Kostel sv. Josefa z roku 1901 postavený dle návrhů Františka J. Erharta v románském slohu. Kdysi centrem duchovního života několika okolních obcí, nyní církví nevyužíván, nachází se ve zchátralém stavu, obec Úherce projevuje snahy o jeho záchranu.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stod
Původně kaple sv. Maří Magdalény přestavěná na kostel v r. 1567, od té doby s různými pozdějšími stavebními úpravami. Kostel rekonstruován v letech 1992-96.