Turistické cíle v okolí obce Chotěšov

Dominantní kostel na výšině na jižním okraji města. Dle projektu K. I. Dienzenhofera z roku 1729 postaven 1745–75 (F. I. Preé, A. Lurago, A. Hafenecker). Úpravy F. Ohmann po požáru 1897–8, opravy 1926–34 a v 90. letech 20. stol.

V letech 1573–1574 byl postaven dnešní kostel, stavbě byl použit pískovec ze zbořeného románského kostela. Kostel byl již jednou uzavřen na konci 18. stol., v první polovině 19. století byl znovu opraven a ve 21. stol. opět chátrá.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován r. 1773 náhradou za zbořený gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., z něhož zůstala zachována věž. Uvnitř dochovány dva renesanční náhrobní kameny. Na východní straně věže je renesanční heraldický vlys. Kostel je filiální ve farnosti Nýřany.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.

Gotický kostel sv. Jiří z pol. 14. století, barokně přestavěn, r. 1773 požár. Psedogotická podoba zřejmě z 1. pol. 19. století. Věže přistavěny k presbytáři, dochovaný gotický portál v jižní stěně lodi. Kostel obklopen zdí s barokními branami.

Kostel sv. Josefa z roku 1901 postavený dle návrhů Františka J. Erharta v románském slohu. Kdysi centrem duchovního života několika okolních obcí, nyní církví nevyužíván, nachází se ve zchátralém stavu, obec Úherce projevuje snahy o jeho záchranu.

Původně kaple sv. Maří Magdalény přestavěná na kostel v r. 1567, od té doby s různými pozdějšími stavebními úpravami. Kostel rekonstruován v letech 1992-96.

Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.

Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.