Turistické cíle v okolí obce Chotěšov

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

Sporé zbytky gotického opevnění ve východní části historického centra Plzně. Pocházejí z konce 13. století, několikrát byly upravovány. Přežily demolici většiny hradebního okruhu v polovině 19. století.

Jediná dochovaná mostní věž v Čechách mimo Prahu pochází z poloviny 16. století. Její obranná hodnota byla v té době spíše symbolická. Bez zásadních úprav. Nad oběma portály průjezdu nápisy americké armády z roku 1945.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

Město Plzeň je světově proslulé výrobou piva. Pivovarské muzeum, které mapuje historii této výroby a vývoj technologie, se nachází ve Veleslavínově ulici nedaleko Náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje.

Původně gotické, později několikrát upravované rozsáhlé, až třípatrové podzemní sklepení pod domy historického centra Plzně založené roku 1295. Přístupná část v severovýchodním sektoru někdejšího hrazeného města.

Barokní zámek byl postaven v 18.stol. Později sloužil jako sídlo MNV a pravděpodobně i jako kuchyně a sklad. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.

Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.

Barokní zámek byl postaven v l. 1718–1719 na místě starší tvrze, kterou dal strhnout Jindřich Antonín Henigar ze Seeberku. Ve 20. stol. se zámek stal majetkem státu a využívala jej armáda. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.