Turistické cíle v okolí obce Chotěšov

Kostel, který je dominantou města, byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754–1757 barokně přestavěn.

Kostel byl postaven kolem roku 1375 na místě staršího románského předchůdce, sakristie byla přistavěna o pár let později. Předsíň pochází z 2. pol. 18. století. V letech 1856 a 1885 byl kostel opravován.

Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.

Barokní zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1732 F. V. Vrtbou, v 19. stol. byl přestavěn v empírovém slohu. Po roce 1945 zde byl internát, domov mládeže a později depozitář muzea. V roce 1994 byl zámek vrácen původním majitelům.

Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.

Tvrz postavená ve 2. polovině 14. století, nazývaná zřejmě po své nedoložené majitelce. Doloženi držitelé z řad plzeňských měšťanů, zmínky o ní mizí ke konci 15. století. První zpráva o tvrzi, už jako o Kunčině Hrádku, je z r. 1385, kdy byla v držení Vacheka z Hrádku.

Nepatrné zbytky hradu ze 14. století postaveného Děpoltem z Malesic na skalisku vytvořeném zvětráváním v karbonských sedimentech. Od roku 1503 se uvádí jako pustý.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.

Skalní obraz sv. Vojtěcha podle pověsti připomíná událost z r. 992. Středověký obraz byl nově nahrazen r. 1942 a restaurován r. 2009. V r. 2010 byla skála s obrazem opatřena dřevěnou stříškou a v okolí zřízeno turistické odpočívadlo.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Zachovalá pevnůstka LO vzor 37 v bezprostředním okolí Stříbra byla součástí tzv. Plzeňské čáry. Okolo řopíku vede naučná stezka Středověké hornictví na stříbrsku.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.