Turistické cíle v okolí obce Beroun

nebo vyberte

Beroun

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH)
Nalezeno celkem 164 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Kostel založený před rokem 1350, v první polovině 18. stol. vyhořel, ale krátce na to byl obnoven v barokním stylu. Později již jen opravován.
 kostel sv. Jiljí
688.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Karlovarský kraj, Teplá
Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Černošín
Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.
 kostel sv. Jiří
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Karlovarský kraj, Bečov nad Teplou
Bečovský farní kostel postavený 1763–7 dle plánů F. Pöperleho na místě gotické stavby, zničené požárem roku 1760. Horní část věže podle původních plánů postavena 1885. Po roce 1945 zchátral, probíhají nejnutnější opravy.
 kostel sv. Michaela archanděla
635.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Otročín
Na místě staršího kostela, zmiňovaného poprvé 1365 postavili tepelští premonstráti v letech 1834–8 dle projektu P. Nobileho současnou empirovou stavbu. Vnitřní zařízení převážně soudobé. Po roce 1945 zchátral.
 kostel sv. Michaela Archanděla
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Brložec
Původně gotický farní kostel sv. Michaela Archanděla pochází z první poloviny 14. století. Za husitských válek pobořen. Od r. 1608 luteránský. Za třicetileté války pobořen Švédy. V letech 1651-1653 přestavěn barokně, v letech 1814-1815 klasicistně. Po roce 1945 chátral, opravy začaly v roce 2006.
 kostel sv. Mikuláše
475.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Pernarec
Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Ondřeje
681.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Krašov
Původně románský kostel postavený koncem 12. století (dochována věž a loď). Ve 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář, roku 1807 došlo k pozdně barokní přestavbě (okna, tribuna, snížení věže). Po roce 1945 zpustl.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.
 kostel sv. Petra a Pavla
643.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Dolní Jamné
Kostel z počátku 13. století založil u svého sídla Všebor Hrabišic. Původně románská stavba s prvky nejstarší gotiky (podvěžní prostor), upravena ve 14. stol. goticky a 1696 barokně, pozdější přístavky. Po roce 1945 zpustl.
 kostel sv. Petra a Pavla
725.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Mnichov
Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.
 kostel sv. Václava
720.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Louka
Pseudorománský farní kostel z let 1850-1853 stál na místě barokní kaple sv. Václava z let 1724-1728. Po odsunu německých obyvatel chátral, v roce 1950 byl zrušen a od začátku šedesátých let sloužil jako seník státního statku. V roce 1987 byl zbořen, na jeho místě se po něm nedochovaly žádné stopy.