Turistické cíle v okolí obce Beroun

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.

Monolitický kamenný kříž latinského tvaru s vytesaným písmenem "F" se nachází v lukách asi 2 km jihovýchodně od centra Ovesných Kladrub. Památkově chráněn od r. 1998.

Smírčí kříž snad z 16. století při silnici z Ovesných Kladrub do Mrázova. Je zcela bez nápisu nebo reliéfu. Památkově chráněn od r. 1958.

Mohutný kamenný smírčí kříž východně od Hostíčkova je datován do počátku 17. století. Po dočasném přestěhování vrácen r. 2016 na původní místo. Od r. 2000 památkově chráněn.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.

Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.

Kamenný latinský kříž, vytesán z jednoho kusu kamene s netypickým dříkem kruhového průřezu. Rozměry má 106 × 66 × 23 cm. Na čelní straně je ne zcela zřetelný symbol – snad obouruční meč, na zadní je rytina popisovaná některými autory jako kříž se zdvojeným monogramem Jména Ježíše Krista „IHS“.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.

Vrcholně barokní socha Krista Trpitele z roku 1704. Autorství je připisováno Johannu Kasparu Süssnerovi či Johannu Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Postava Spasitele je vysoká 2,05 m, celková výška památky je 4,16 m. Restaurována byla r. 1859 kameníkem Böhmem a r. 1975 restaurátory Paškem a Šejnostou.

Pozdně barokní kamennou sochu sv. Anny Samotřetí nechali r. 1764 vytvořit Johannes Ernestus Ignatius Kajetanus Otto von Ottlilienfeld a jeho manželka Anna Maria Josepha von Ottlilienfeld. Socha světice je v životní velikosti, Marie a Ježíš jsou zde ztvárněni jako děti. Roku 2017 byla restaurována.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny z roku 1759. Zachycuje Františka Xaverského jako kázajícího misionáře. Po 2. světové válce chátrala a trpěla útoky vandalů, Na počátku 60. let ji poškodili tvář a urazili paži. Památkově chráněna od roku 1958, restaurována byla v letech 1970 a 2012.

Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti nechal v roce 1780 zhotovit Peter Klement z domu č. p. 30 na náměstí. Udržována byla do konce druhé světové války, po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Od roku 1958 je památkově chráněna, rekonstrukce v roce 1998.