Turistické cíle v okolí obce Beroun

nebo vyberte

Beroun

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH)
Nalezeno celkem 180 záznamů, 8 / 15 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Ondřeje
681.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Krašov
Původně románský kostel postavený koncem 12. století (dochována věž a loď). Ve 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář, roku 1807 došlo k pozdně barokní přestavbě (okna, tribuna, snížení věže). Po roce 1945 zpustl.
 kostel sv. Petra a Pavla
725.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Mnichov
Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.
 kostel sv. Petra a Pavla
643.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Dolní Jamné
Kostel z počátku 13. století založil u svého sídla Všebor Hrabišic. Původně románská stavba s prvky nejstarší gotiky (podvěžní prostor), upravena ve 14. stol. goticky a 1696 barokně, pozdější přístavky. Po roce 1945 zpustl.
 kostel sv. Václava
720.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Louka
Pseudorománský farní kostel z let 1850-1853 stál na místě barokní kaple sv. Václava z let 1724-1728. Po odsunu německých obyvatel chátral, v roce 1950 byl zrušen a od začátku šedesátých let sloužil jako seník státního statku. V roce 1987 byl zbořen, na jeho místě se po něm nedochovaly žádné stopy.
 kostel sv. Václava
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Číhaná
Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Václava
534.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úterý
Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.
 kostel sv. Vavřince
593.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Komárov
Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Slavice
Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.
 kostel sv. Vavřince
729.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel sv. Vavřince
646.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Krásné Údolí
Pozdně gotický kostel v Krásném Údolí vznikl snad r. 1464 přestavbou kaple. Úprava r. 1532, barokní přestavba r. 1774 (severní kaple Olivetské hory, dnes předsíň), v 19. století nový strop. Současná oprava napravuje poválečnou devastaci.
 kostel sv. Víta
602.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Útvina
Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.