Turistické cíle v okolí obce Beroun

Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.

Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.

Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.

Barokní kaple neznámého zasvěcení, postavena snad v 18. století. Drobná obdélná kaple s rovným závěrem a valbovou střechou. Přestala být udržována po 2. světové válce a celá desetiletí chátrala. Na počátku 21. stol. byla značně zdevastovaná, opravena o.s. Za obnovu obce Štědrá v letech 2007-2008.

Kapli nechala postavit ve druhé polovině 18. století rodina Hummel z čp.17 ze vsi Brložec (Pürles). Kaple byla obdélná, s rovným závěrem a šindelovou valbovou střechou. Udržována byla až do konce 2. světové války. Poté začala chátrat, až byla v havarijním stavu a někdy po roce 1963 byla zbořena.

Na místě dnešní kaple stávala kamenná kaple neznámého zasvěcení z první pol. 18. století. Starala se o ni rodina Marschova, po válce ale nebyla udržována a téměř zanikla. Zbylo z ní jen obvodové zdivo do výšky 0,7 metru. Roku 2018 byla na podezdívce z původního zdiva postavena nová, cihlová kaple.

Obdélná kaple o rozměrech asi 2,1 x 2,4 m, s rovným závěrem a polokruhově zakončeným vchodem postavena v 19. století. Po 2. svět. válce nebyla udržována, chátrala a někdy ve 2. pol. 20. stol. byla téměř zbořena. Dnes z ní zbývá obvodové zdivo do výše maximálně 80 cm, zarůstající nálety.

Drobná obdélná kaple neznámého zasvěcení z 2. pol. 19. století stávala východně od Toužimi u jedné z cest směrem na Radyni. Po 2. světové válce nebyla využívána, léta chátrala mezi ploty průmyslových areálů. Je ve špatném stavu, těžce přístupná, zarostlá kopřivami, částečně zahrnuta zeminou.

Obecní kaple neznámého zasvěcení postavena (dle vročení na ostění vchodu) v roce 1824 ve stylu pozdního baroka. Má rozměry 5,88 × 7,41 m, rovný závěr. Střechu má sedlovou, uprostřed se sanktusníkem. Kaple byla opravena v poslední dekádě 20. století a na konci rekonstrukce byla znovu vysvěcena.