Turistické cíle v okolí obce Chrášťany

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a mohutnou věží. Jako farní je uváděn roku 1353. Z gotické stavby se zachovala jižní část lodi, část presbytáře a věž. Kostel byl významně přestavěn a rozšířen? roku 1778, opraven byl roku 1914. Ve věži druhotně osazen portál ze 13. století.

Kostel sv. Martina postaven v 1. polovině 13. stol. v románském stylu. V polovině 14. stol. byl goticky přestavěn. Barokní přestavba kostela proběhla roku 1717 a tehdy stavba získala svou současnou podobu.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300. Na severní straně trojboce uzavřená sakristie se zajímavou sklípkovou klenbou z doby kolem roku 1500. Hlavní oltář je barokní, z počátku 18. století, obraz sv. Martina na něm je novodobý.

Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.

Areál kostela, zvonice a hřbitova s ohradní zdí v centru obce. Původní kostel během třicetileté války zbořen. Znovu vystavěn v 1. polovině 17. století, s přestavbami v 18. a 19. století. Kostel jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií, krytý sedlovou střechou; vedle patrová zvonice.

Původně gotický kostel kolem r. 1300, případně z počátku 14. století. Hranolová zvonice vystavěna v 16. století. V 18. století částečně barokně přestavěn a upraven. V presbytáři, zaklenutém valenou klenbou s lunetami, jsou dochovány gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Památkově chráněný.

Ranně gotický, původně farní, kostel vystavěn po r. 1350. Za husitských válek však fara zanikla. Barokně upravován v r. 1670 a poté ještě v průběhu 18. století. Zachovány gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. stol.

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Kovaný tepaný kříž pochází z přelomu 18. a 19. století. Stojí na mladším podstavci s datací 1922 při cestě k zámku. Památkově chráněný.

Historická kovárna u č. p. 57 na břehu Velkého borovanského rybníka patrně z 1. poloviny 19. století byla r. 2011 prohlášena za kulturní památku. Její podloubí je volně přístupné veřejnosti.

Kovaný kříž s bohatými ornamentálními prvky, rozvilinami. Stojí na vysokém hranolovém podstavci datovaném rokem 1891. Na rozcestí do Horního Bukovska. Památkově chráněný.

Kříž stojí na místě nejstaršího, dnes beze stopy zaniklého, týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Vztyčen byl za epidemie cholery v roce 1850. Litinový kříž městu věnoval budějovický loďmistr Vojtěch Lanna.