Turistické cíle v okolí obce Chrášťany

Dům čp. 37 je v jádru gotický. Přestavěn v pol. 16. stol. a znovu ve druhé pol. 17. stol. Na počátku 16. stol. byl v domě hostinec. Název U Zlatého slunce v r. 1825. Dnešní vzhled domu vznikl při barokních a klasicistních přestavbách.

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna r.1685 přestavěl pustou tvrz na barokní zámek. Valdštejnův znak zachovaný nad vchodem. Od r.1942 je zde škola.

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.

Pseudoroková hrobka jihočeské větve Berchtoldů z Uherčic z let 1936–1937. Výhled na soutok Vltavy a Lužnice.

Rozhledna Jarník (59,44 m, 606 m n. m.) byla postavena r. 1997 mobilní společností Eurotel, Rádiem Prácheň a městem Písek jako víceúčelová věž (rozhledna + mobilní a rozhlasový vysílač). Na vrchu Jarník stávala již dříve (1904–1918) jednoduchá dřevěná rozhledna, postavená Klubem českých turistů.