Turistické cíle v okolí obce Bílá Voda

Drobná barokní stavba v Horním Fořtu, nyní části obce Uhelná, pochází ze 17. stol., kdy se poprvé připomíná s mlýnem a dvorem. Zakladatelem byl pravděpodobně javornický hejtman Jan Timling z Lovenbergu. Dnes ve značně zdevastovaném stavu.

Hraničky ležely na současné červené turistické značce vedoucí od Žulové na zříceninu Rychleby. Obec zanikla po 2. sv. válce po odsunu německého obyvatelstva, později zdemolována armádou. V místě obce je dodnes hraniční přechod pro pěší.

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Tvrziště v zahradě domu č. p. 146 nedaleko románsko-gotického kostela. Dle amatérského výzkumu v 30. letech, při kterém nebyly nalezeny žádné pozůstatky zdí, byla celá dřevěná. Zbytky keramiky získané při témže výzkumu lze datovat do 2. pol. 14. stol. a počátku 15. stol., kdy tvrz zanikla.

Zámek nechala vybudovat pruská princezna Marianna Oranžská podle návrhu Karla Friedricha Schinkela a Ferdinanda Martiuse v letech 1838-1872. V r. 1945 byl vyrabován a vypálen. V r. 2012 zahájena postupná rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti.

Kapli dal postavit obyvatel Jedlovce p. Hauer. Kromě náboženské funkce měla sloužit k ukrytí před špatným počasím. Po 2. sv. válce upravena na chatu, byl k ní přistavěn komín, aby se dala vytápět. Dlouhodobě nebyla udržována a hrozila jí demolice. Opravena spolkem "Společný prostor" v roce 2015.

Kaple byla vybudována v dnes již zaniklé osadě Annín (Annaberg) v r. 1834. Po skončení 2. světové války bylo německé obyvatelstvo vysídleno a přišli noví osadníci, kteří však byli v důsledku kolektivizace nuceni odejít a kaple začala chátrat. V r. 2011 vzniklo sdružení na její záchranu.

Hrad byl založen zřejmě v 1. pol. 14. stol. k ochraně obchodních cest. Prvními držiteli byly Glaubitzové. Poslední hradní pán byl rytíř Hynek Krušina, jenž koncem 1. pol. 15. stol. plenil okolí. Proto byl hrad dobyt a pobořen. V r. 1513 definitivně zničen.

V r. 1210 založil vratislavský biskup Vavřinec proboštství. Gotický kostel postaven v l. 1290-1350 a klášter v l. 1318-1388. Areál mnohokrát zničen a obnoven. V l. 1681–1732 přestavěn v barokním slohu. V r. 1810 byl klášter zrušen. Kostel slouží jako farní a v klášteře sídlí Státní archiv.

Hospic založený r. 1723 Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna-Kastelkornu nejprve sloužil jako ubytování pro dělníky stavějící piaristický klášterní komplex s kolejí a seminářem. Později jako ubytování pro poutníky a následně klášter Chudých školských sester naší Paní se školou.

Rozsáhlý barokní klášterní komplex s kolejí a seminářem nechal v letech 1724-1733 postavit Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu. V letech 1755-1765 byl barokně přestavěn starší kostel z let 1602-1604 propojený s klášterem. Dnes využíván občanským sdružením Institut Krista Velekněze starajícím se o seniory.

Zbytky zámku. Původní fojtství někdy po r. 1749 buď za Vavřince z Gilgenheimu nebo pozdějších majitelů změněno na zámek. Od r. 1841 jej vlastnili Priessnitzové, od r. 1920 Erich Lundwall. V r. 1945 byl zkonfiskován.