Turistické cíle v okolí obce Hranice

Hrad založen koncem 13. století. Ve 14. století přestaven na gotickou pevnost. Následné časté přestavby ovlivnily slohovou různorodost hradu. V roce 1656 záměrně pobořen. Do dnes se dochovala rozsáhlá zřícenina, místo setkání uměleckých kovářů.

Archeologicky zjištěné základy tvrze pravěpodobně ze 14. století, která zanikla nejpozději k polovině 15. století.

Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.

Nejisté pozůstatky tvrze či tvrzí, zatím archeologicky nedoložené.

Dobře patrný reliéf tvrze z poloviny 14.století na výběžku z náhorní planiny mezi obcemi Hradčany a Pavlovicemi u Přerova

Po hradu zůstaly jen teréní náznaky. Hrad byl zřejmě dřevěný. Na obou koncích jsou zbytky příkopů. Keramika je datována do 13.-14. st.

Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.

Pozdně gotický zámek na místě někdejší tvrze. V 80. letech 16. stol zde vzniká nový renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. Starý zámek vyhořel a byl zbořen. Na jeho místě vznikl nevelký park.

Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě (zatím naměřeno 473,5m září 2016). Dno propasti je zatopeno jezírkem, jehož dna zatím nebylo při měření dosaženo. Propast vytvořily silné výrony termálních vod z hlubin (v podvodní části jsou jedinečné gejzírové krápníky). Součástí propasti je jeskyně.

Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.

Čtyřkřídlý renesanční zámek nechal postavit mezi léty 1584-1597 Karel ze Žerotína a Starého Jičína. Během 17. a 18. stol. zámek často měnil majitele, v 18. stol. byl barokně upraven. Dnes je v majetku městyse Hustopeče nad Bečvou a prochází dlouhodobou rekonstrukcí.

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.