Turistické cíle v okolí obce Veselí

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.

Hrad založen koncem 13. století. Ve 14. století přestaven na gotickou pevnost. Následné časté přestavby ovlivnily slohovou různorodost hradu. V roce 1656 záměrně pobořen. Do dnes se dochovala rozsáhlá zřícenina, místo setkání uměleckých kovářů.

Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.

Pozdně gotický zámek na místě někdejší tvrze. V 80. letech 16. stol zde vzniká nový renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. Starý zámek vyhořel a byl zbořen. Na jeho místě vznikl nevelký park.

Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě (zatím naměřeno 473,5m září 2016). Dno propasti je zatopeno jezírkem, jehož dna zatím nebylo při měření dosaženo. Propast vytvořily silné výrony termálních vod z hlubin (v podvodní části jsou jedinečné gejzírové krápníky). Součástí propasti je jeskyně.

Na místě původního dřevěného kostela z 13. stol. vystavěn zděný r. 1625. Za dobu svého trvání kostel několikrát vyhořel, naposledy r. 1860. Vždy rychle opraven. Na hřbitově je pochován Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Rodinná hroba hraběcí rodiny Deymů ze Stříteže. Drobná stavba připomínající kapli při zadní části kostela sv. Václava ve Starém Jičíně.

Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.

Čtyřkřídlý renesanční zámek nechal postavit mezi léty 1584-1597 Karel ze Žerotína a Starého Jičína. Během 17. a 18. stol. zámek často měnil majitele, v 18. stol. byl barokně upraven. Dnes je v majetku městyse Hustopeče nad Bečvou a prochází dlouhodobou rekonstrukcí.

Terénní pozůstatky drobného tvrziště v podobě pahorku vystupujícího z roviny pole. Rozměr tvrze max. 25 x 10 (17) m. Možný předchůdce zámku v centru Hustopečí. Archeologicky doložena existence tvrze ve 14. a počátku 15. století.