Turistické cíle v okolí obce Veselí

Městská památková zóna Odry je ohraničena linií bývalých městských hradeb. Středem jsou měšťanské domy a dva zájezdní hostince, vystavěné v pozdně středověkém, renesančním a raně barokním stylu.

Na návrší Olšová u vsi Pohoř stojí dřevěná rozhledna na kamenném soklu z r. 2014. Celkově je vysoká asi 17 metrů. Její zastřešený ochoz poskytuje překvapivě daleký rozhled na oblast Moravské brány, Beskydy i Nízký a Hrubý Jeseník.

Větrný mlýn německého typu postaven r. 1837 Antonínem Mockem, r. 1953 –1955 prošel generální opravou a ještě v 80. letech 20. stol. byl příležitostně využíván ke šrotování. Dnes rodinné muzeum.

Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

Takřka neznatelné terénní náznaky tvrziště (pahorku jádra a okružního příkopu s valem) ve středu vsi při říčce Luha. Archeologicky je lokalita datovaná do 15. století. Zanikla patrně na počátku 16. století, kdy panství připadlo Pernštejnům.

Socha Jana Pelikána z r. 1924 s motivem Jana Amose Komenského připomíná otevření první české školy ve Fulneku.

Zámek byl vystavěn ze starší tvrze na počátku 17. stol., kdy Bernard Podstatský z Prusinovic provedl zásadní přestavbu při níž doplnil chybějící křídla a postavil hranolovou věž. Barokní úpravy z přelomu 17.-18. stol. se týkaly především interiérů.

Opevněné sídliště lidu púchovské kultury z přelomu letopočtu na vrcholu Strážnice. Archeologické nálezy zařaditelné mezi období hallstatské a laténské. Osídleno až do 1. stol. n. l., kdy bylo hradiště násilně dobyto a zničeno požárem. Archeologický výzkum v letech 1962 a 1987.

Pravděpodobné místo téměř zaniklého tvrziště ze 14.století.

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Malý letní zámeček byl postaven v polovině 18. století řádem augustiniánů. Po roce 1911 adaptován pro účely obce. Kromě vstupního portálu již ničím nepřipomína zámecké sídlo.