Turistické cíle v okolí obce Veselí

Arenda byla postavena v roce 1726 jako sýpka a byty ředitele velkostatku a jeho podřízených. V roce 1875 byla upravena na panské obydlí. Od poloviny 20. století slouží zemědělským účelům a chátrá.

V r. 1929 si František Baler vlastnoručně postavil u Spálova větrný mlýn holandského typu. R. 1938 Baler těžce onemocněl a o dva roky později zemřel. Následně mlýn chátral. Obnova proběhla v letech 2007-2012. Jedná se o nejmenší větrný mlýn v ČR.

Bannerova studánka pojmenována podle švédského generála Bannera, který v tomto místě zarazil svůj kord do země z níž vytryskl pramen. Švédové měli v okolí studánky vojenský tábor. Pramen čisté pitné vody byl v roce 2004 vkusně upraven.

Kapli jsme měl možnost navštívit letos v červnu (28.6.2014 obč.l.) a oproti zmíněné informaci o dezolátním stavu mohu s potěšením zdělit, že kaple prošla rekonstrukcí, takže přece jen vypadá líp, něž vypadala v roce 2006.

Konstrukci rozhledny tvoří kombinace pilastrů z dřevěných lepených panelů a ocelové příhradové pozinkované konstrukce středového nosníku, kolem kterého se vine kruhové vřetenové schodiště, zakončené vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nad terénem. Stavba pochází z r. 2021 a je volně přístupná.

Bratrský sbor či Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku je soubor budovy s kaplí a zahradami. Jde o budovy pozdně gotického založení s různými proměnami jak stavebními, tak funkčními. Dnes slouží muzejní expozici.

Dřevěný větrný mlýn německého typu stojící osamoceně v poli nedaleko Horního Nového Dvora u Bravinného na Bílovecku. Mlýn pochází z 19. století, přesné datum vzniku je neznámé. Dnes v majetku města Bílovce a po domluvě přístupný veřejnosti.

Výlení restaurace vzniklá ze staršího kojetínského mlýna, ke kterému se pojí pověst o statečném vojáku, který odsud čerta vyhnal. Mlýn na tomto místě existoval již počátkem 19. století, patrně i dříve. Nad mlýnem rybník pro rekreaci a sport.

Honosné rodinné sídlo s novobarokními a novorenesančními prvky vzniklo r. 1910 podle plánů Josefa Bluma nákladem textilního podnikatele Ferdinanda Czeicznera. V r. 1945 zestátněno, po přestavbě v letech 2000-2001 sídlo Městské knihovny.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Unikátní železniční památka bývalé Severní dráhy ve vsi Slavíč. Tunel postaven v letech 1845-1846, ukončení provozu v roce 1895.