Turistické cíle v okolí obce Velká Bíteš

Pozdně románský kostel sv. Martina, nacházející se nad Dolními Loučkami, prodělal ve své historii několik stavebních úprav, zejména v baroku. Poprvé zmíněn až roku 1381, v roce 1486 došlo ke změně patrocinia. Dnešní portál na západní straně věže byl osazen druhotně.

První zmínka o obci je z r. 1310. Na místě staršího románského kostela byl asi ve 2. čtvrtině 14. stol. postaven gotický kostel, který je prvně zmiňován r. 1345. V kostele jsou části gotických maleb, citáty z Písma z r. 1580 a náhrobek Jindřicha Kralického z Kralic. U kostela pomník Bible kralické.

Kostel sv. Martina je v novorománském stylu. Byl postaven na místě staršího kostela v l. 1893-94, vysvěcen byl 24. 5. 1894. O podobě původního kostelíka existují písemné zmínky v biskupském dekretu z roku 1676. Zachovaný větší zvon je z r. 1652, druhý menší je z r. 1762. Původní vchod byl od západu.

Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. století přestavěn barokně r. 1731 a upraven r. 1878. Ze starší stavby dochovány tři zvony z konce 15. a 1. poloviny 16. století. Okolní hřbitov zrušen r. 1836. V sousedství pozdně barokní fara z r. 1799 s hospodářskými budovami a zahradou.

Kostel sv. Mikuláše ve Veverských Knínicích je raně gotického původu. Jeho jádro pochází zřejmě z 3. čtvrtiny 13. století, o čemž svědčí dochovaný portál z r. 1270. Upravován byl barokně v 18. století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Petra a Pavla snad již z konce 12. stol., pravděpodobněji však z prvé čtvrtiny 13. stol., první písemná zmínka z r. 1368. V 15. století přistavěn presbytář se sakristií. Dnešní podoba po úpravách v roce 1902.

Klasicistní jednolodní farní kostel vybudovaný r. 1808 na místě staršího kostela, zbořeného kolem roku 1807. Autorem oltářního obrazu svatého Petra a Pavla z roku 1884 byl Tomáš Mařík. Před kostelem kamenný kříž ze stejného roku. Kostel s křížem jsou památkově chráněny od r. 1958.

Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.

Původně gotický kostel asi z přelomu 13. a 14. století, upravený barokně na konci 18. století. V interiéru zbytky nástěnných maleb ze 14. století.

Jednoduchý jednolodní kostel, postavený v r. 1754 jako náhrada za gotický farní kostel, připomínaný r. 1349, který r. 1706 podlehl požáru. Kostel má opačnou orientaci, než je u katolických kostelů zvykem.

Pozdně gotická sakrální architektura s barokní a klasicistní úpravou. Jádro kostela pochází z 12. století. Jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží. U bočního průčelí lodi tři mělké kaple. Věž s dvěma pravoúhlými okénky. Kostel památkově chráněn od roku 1964.

Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.