Turistické cíle v okolí obce Velká Bíteš

Pomník v lese mezi městem Zbýšov a obcí Zakřany na katastrálním území města Oslavany připomíná tragickou nehodu vojenského letounu s dvoučlennou posádkou při letu z Vyškova do Třebíče dne 30. srpna 1938.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Kamenný pranýř, který sloužil městskému hrdelnímu právu v 15.–18. století. Hrdelní soud byl v Rosicích zrušen r. 1752, poté byl pranýř odstraněn a jeho trosky byly uschovány v městském dvoře. Na současném místě je od r. 1959.

Objekt původního proboštství, jenž se stal na určitou dobu zámkem, byl vystavěn v gotickém stylu zřejmě těsně po vzniku sousedního kláštera na počátku 13. století. Po roce 1800 ale nechal pod vlivem klasicismu Vilém Mundy přestavět budovu na zámek. Dnes je v něm umístěno Podhorácké muzeum.

Zaniklý, patrně strážní objekt z druhé poloviny 15. století, který pohltil novodobý lom.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.

O vzniku radnice neexistují písemné prameny, předpokládá se účast některého ze stavitelů protějšího chrámu na přelomu 60. a 70. let 17. století. Od té doby nepřetržitě sídlem správy obce, poslední oprava v 90. letech 20. století.

Původní radnice dřevěná, r. 1771 vystavěna kamenná. R. 1905 nahrazena novostavbou ve stylu pozdního historismu. Jednopatrová rohová budova obdélného půdorysu, první patro s arkýřem, druhé patro se sgrafitovou výplní. Památkově chráněno od r. 1964.

Novorenesanční palác vytvořil pro podnikatelskou rodinu Rahnů v 1. pol. 19. století vídeňský architekt Fridrich Ludwig von Főrster. Po znárodnění zde sídlil ONV, stavební podnik a zdravotní středisko, ve dvoře s parkovou zahradou od r. 1955 školka.

Reliéfní zbytky hrádku z poloviny 13. století, jednoho z nejstarších sídel nižší šlechty.

Původně tvrz uváděna r. 1349. Kolem r. 1540 pustá, obnovena r. 1560 v renesančním slohu. Ve 2. pol. 17. století ji Sinzendorfové přestavěli na nevelký dvoukřídlý barokní zámek. Budova výrazně přestavěna. Dnes slouží obytným a komerčním účelům.