Turistické cíle v okolí obce Velká Bíteš

Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.

Panský pivovar nedaleko zámku byl založen v 16. století, snad za Pertolda z Lipé někdy mezi lety 1522–1561. První písemná zmínka je roku 1562. Pivo se v něm vařilo do počátku 20. století. Poté sloužil jako hostinec a byty, dnes ve zchátralém stavu.

Panský pivovar je v Náměšti doložen za pánů z Lomnice roku 1520. Často spolu s panstvím měnil majitele až jej v roce 1752 získal Bedřich Vilém Haugwitz. Ten pivovar rozšířil a jeho rod jej provozoval až do roku 1930, kdy pivovar koupilo Hospodářské družstvo. Výroba klesala a v r. 1949 byl uzavřen.

Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.

Drobná barokní kaple z 18 století je vestavěna do seříznutého úseku severovýchodního nároží hřbitovní zdi. Kaple je obdélná, s rovným závěrem. Klenutý vstup je uzavřen dřevěnou mříží. Poklona je chráněna jako součást areálu kostela Nejsvětější Trojice se hřbitovem od roku 1958.

Pomník v lese mezi městem Zbýšov a obcí Zakřany na katastrálním území města Oslavany připomíná tragickou nehodu vojenského letounu s dvoučlennou posádkou při letu z Vyškova do Třebíče dne 30. srpna 1938.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Kamenný pranýř, který sloužil městskému hrdelnímu právu v 15.–18. století. Hrdelní soud byl v Rosicích zrušen r. 1752, poté byl pranýř odstraněn a jeho trosky byly uschovány v městském dvoře. Na současném místě je od r. 1959.

Objekt původního proboštství, jenž se stal na určitou dobu zámkem, byl vystavěn v gotickém stylu zřejmě těsně po vzniku sousedního kláštera na počátku 13. století. Po roce 1800 ale nechal pod vlivem klasicismu Vilém Mundy přestavět budovu na zámek. Dnes je v něm umístěno Podhorácké muzeum.

Zaniklý, patrně strážní objekt z druhé poloviny 15. století, který pohltil novodobý lom.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 14. stol. vladyky z Pyšela. V 15. stol. přešel majetek na zpřízněné vladyky z Říčan, po nich byl v majetku Valeckých z Mírova. V 16. stol. byla tvrz pány z Lomnice připojena k náměšťskému panství a dál sloužila jen hospodářským účelům. Dnes je v soukromém vlastnictví.