tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Skryje
Reliéfní zbytky pravděpodobně středověkého hrádku neznámého stáří 9 km severozápadně od Tišnova a 3 km severně od železniční stanice Řikonín na vysoké ostrožně naproti hradu Rysovu. Ve 20. letech zde zbudována kaple sv. Cyrila a Metoděje.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Gotický měšťanský dům byl na radnici upraven v r. 1645 v pozdně renesančním slohu. Na fasádě se dochovala sgrafita, restaurovaná při opravách ve 30. letech 20. století. Dnes sídlo městského muzea se stálými expozicemi – síní fotografa Ondřeje Knolla a Papírníkovu tiskárnu a prostorem pro výstavy.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Lomnice
Pozdně barokní synagoga v Lomnici pochází z let 1780–85, kdy nahradila starší stavbu. Stojí na západní straně náměstí někdejšího ghetta, severně pod jádrem městečka.
Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Tišnova
Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Vysočina, Vaneč
Původní tvrz vystavěl někdy po roce 1412 buď Ondřej z Kutné Hory nebo jeho synové, kteří se na Vanči usídlili. Od roku 1481 až do počátku 17. století na ni sídlil rod Jiříka z Jemničky, který přijal příjmení Vanecký. Dnes stojí v místě obytné stavení obsahující některé fragmenty původní tvrze.
Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Víckov
Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.
Nevelký klasicistní lovecký zámeček s přilehlými objekty nechal v l. 1829-1830 vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwitz. Ve vlastnictví jeho rodu zůstal až do r. 1945, kdy přešel do držení státu. Po rekonstrukci v l. 1956-1958 sloužil jako rekreační středisko. V současnosti je školicím střediskem.
Vaneč 
