Turistické cíle v okolí obce Velká Bíteš

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Barokní kaple, vybudovaná r. 1691 Jiřím Hausperským z Fanalu. Čtyřapsidová centrála má v interiéru trojúhelníkový půdorys, zaklenuta je kupolí s lucernou. Pod kaplí krypta. Poškozena byla dělostřeleckým zásahem během bojů o Rosice roku 1945.

První zmínka o vesničce pochází z roku 1230. Stálých obyvatel má obec 49. Kaplička Panny Marie vystavěna r. 1899. Stojí nad Řikonínem u silnice vedoucí do Kutin, Od kapličky výhled na okolí.

Drobná barokní stavba v areálu letní rezidence rajhradských proboštů připomínající románskou rotundu – k válcové lodi s lucernou přiléhají předsíň a kněžiště. Postavena roku 1774 proboštem Otmarem Konrádem podle projektu Matyáše Jednušky.

Klasicistní kaple sv. Anny s pozdně barokními prvky je hodnotným příkladem pololidové architektury z 19. století. Postavena před r. 1826, později rozšířena o věž. Od r. 1958 je památkově chráněna. U kapličky stojí kamenný kříž z r. 1964.

Při likvidaci původního hřbitova na dnešním Palackého náměstí byl roku 1670 zřízen nový u cesty na Doubravník. U něj postavena centrální kaple s hranolovou předsíní a nižším přístavkem. Hřbitov přemístěn 1886 dále k severu, kaple i ohradní zeď zachovány.

Románská kaple upravená barokně. Přestavbu kaple po r. 1727 objednal opat V. Vejmluva, projekt chybně připisován J. B. Santinimu. R. 1860 byla upravena v romantizujícím slohu, v 80. letech 20 stol. jí byl při opravě navrácen původní vzhled.

Pseudorománská kaple z roku 1888. První kaple v Zakřanech byla dřevěná. Tu r. 1856 nahradila kaple zděná. Při přístavbě školy byla kaple poškozena a musela být r. 1888 zbořena. Ve stejném roce byla nahrazena současnou kaplí. Ve věži jsou zvony z roku 1969 – větší Cyril a Metoděj a menší Maria.