Turistické cíle v okolí obce Velká Bíteš

nebo vyberte

Velká Bíteš

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 186 záznamů, 9 / 16 stran, vyhledáno za 0.6 sec
 Kralice nad Oslavou
470.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Typický lovecký letohrádek z 19. stol. nacházející se v kralické, především daňčí oboře, sloužící k odpočinku a krácení dlouhých chvílí tehdejší náměšťské šlechty.
 Kralice nad Oslavou
410.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.
 Křivoš
464.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Kaly
Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.
 kříž
420.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.
 kříž na bývalém popravišti
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rosice
Kamenný kříž, postavený v roce 1749, označuje místo někdejšího rosického popraviště. Hrdelní právo mělo město Rosice v 15. až 18. století, zrušeno bylo roku 1752.
 kříž nad hrobem pruských vojáků z války 1866
450.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Jednoduchý kamenný kříž s rameny ukončenými ve tvaru trojlistu byl vztyčen roku 1866 na místě posledního odpočinku 24 pruských vojáků, kteří v meziříčském lazaretu zemřeli na choleru a nebyli vyznáním katolíci. R. 2018 byl kříž restaurován a osazen na kamenný podstavec. Památkově chráněn od r. 1958.
 Křižanov
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křižanov
Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.
 křížová cesta
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rosice
Křížová cesta z r. 1773 vede ke kapli Nejsvětější Trojice. Prochází dvouřadou, 300 m dlouhou lipovou alejí s lipami až 190 let starými. Zastavení tvoří trojboké kamenné jehlance s vytesanými reliéfy. Chybějící 13. zastavení supluje kamenný kříž.
 křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Zakřany
Křížový či pamětní kámen stojí při staré vozové cestě na Vysoké Popovice. Podle pověsti připomíná smrt dvou soků v lásce a jejich milé. Podle pověsti zde byly původně kameny tři – za každého mrtvého jeden. Asi metr vysoký kámen má vyrytý jednoduchý kříž. Nedaleko jsou boží muka z 19. století.
 křížový kámen
415.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Klementice
Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..  
 Kubův most
145.0 m. n.m.
Železná cesta
most, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Maršov
Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.
 Lamberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.