Turistické cíle v okolí obce Velká Bíteš

Mariánský sloup ve středu lomnického náměstí byl postaven 1710. Autor architektonického řešení ani sochařské výzdoby není znám. Opravy 1852 (J. Břenek, snad i doplnění), 1915 a koncem 90. let 20. století. Významná ukázka dynamického barokního sochařství.

Barokní mariánský sloup z r. 1730 snad od sochaře Františka Alexandra Jelínka. Jedná se o hodnotnou pískovcovou skulpturu Immaculaty v životní velikosti. Spočívá na vysokém sloupu z bílého mramoru. V r. 1997 provedena rekonstrukce. Sloup památkově chráněn od r. 1970.

V 15. století vystavěno opevnění kolem kostela. Dodnes u kostela patrné jeho pozůstatky. Na západní a jižní straně ohrazení dochovány úseky hradebního opevnění. Zeď zpevněna sledem mohutných opěrných pilířů. Jediný doklad gotické městské fortifikace. Od r. 1964 památkově chráněno.

Mlýn založen na Bílém potoce (400 m náhon) snad rajhradským klášterem v 1. pol. 17. století, později v držení rodů Staňků a Absolínů. Ve 30. letech 20. století mlýnský provoz rozšířen o řezání dřeva. Provoz ukončen po r. 1948.

Tvrziště pánů z Pavlovic ze 14. století s nevelkým oválným jádrem, chráněné na západní straně příkopem a z druhé strany srázem. Tvrz byla pravděpodobně opuštěna koncem 15. století, kdy panství získali páni z Pernštejna.

Zřícenina hradu založeného rodem z Mostiště koncem 13. století. Na počátku 15. století v držení pánů z Lipé. Pobořen za husitských válek.

Velký měšťanský dům z počátku 18. stol. Hladká fasáda členěna v přízemí lizénami. Přízemí od prvního patra odděleno kordonovou římsou. Fasáda členěna pilastry. Nad vchodem pamětní deska. Dům od r. 1964 památkově chráněn.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Nová empírová obdélná jednopatrová radnice byla postavena r. 1851. Roku 1858 byla přistavěna dvoupodlažní romanizující věž a zřízeny hodiny, které věnovala Terezie Rahnová. Věž radnice byla silně poškozena při osvobozování Rosic v roce 1945.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Litinový kříž na žulovém podstavci, zvaný obecní, byl vztyčen někdy mezi léty 1840 a 1880 při cestě mezi vsí a kaplí sv. Rodiny. Poprvé jej zachycuje mapa III. vojenského mapování z roku 1880. Kříž není památkově chráněn, nicméně s nedalekou kaplí tvoří jednu z dominant vesnice.

Nová kovová multifunkční rozhledna spojená s vodojemem z roku 2004 má krásný a dokonalý kruhový výhled a je volně přístupná. Okolí je ideálním terénem pro cykloturistiku.