Turistické cíle v okolí obce Velká Bíteš

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Zříceniny nejspíše pozdně středověkého strážního hrádku nad údolím Oslavy. O hradu lidově zvaném Templštejn nejsou v pramenech žádné zmínky. Dochovalo se pouze torzo hranolové věže.

Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.

Nejzachovalejší barokní měšťanský dům v Tišnově. Jednopatrový dům nazývaný Peklo nebo Na Pekle je památkově chráněn od roku 1978.

Základy domu z doby pozdní renesance. Barokně přestavěn. Jednopatrový dům o 3 okenních osách. Ve štukových rámech freskové obrazy sv. Martina a sv. Jiří. Dům památkově chráněn od r. 1964.

Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze na vrchu Horka, lidově zvaného Vinohrádek, přímo nad obcí Heroltice, dnes zdaleka viditelné díky vysílači.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.