technická památka, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Heroltice
Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.
Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.
Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.
Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Tišnov
Základy domu z doby pozdní renesance. Barokně přestavěn. Jednopatrový dům o 3 okenních osách. Ve štukových rámech freskové obrazy sv. Martina a sv. Jiří. Dům památkově chráněn od r. 1964.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.
Z písemných pramenů vyplývá, že v roce 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v roce 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v roce 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V roce 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.
Domašov 
