Turistické cíle v okolí obce Křižínkov

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.

Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován r. 1555 v goticko-renes. slohu z iniciativy abatyše místního kláštera. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zdobena na západním i východním průčelí štíty s cimbuřím. Na střeše cibulovitá věž s křížem. Kostel barokně upraven r. 1678.

Kostel dal postavit v l. 1535-57 jako rodovou hrobku Jan II. Bohatý z Pernštejna a jeho synové Vojtěch II., Jaroslav a Vratislav II. Zvonicové patro věže bylo postaveno r. 1792. R. 1867 přistavěna hrobka Mitrovských. Interiér kostela je zdobený mnoha cennými díly a jsou zde vzácné barokní varhany.

Jednolodní filiální kostel z režného zdiva, s rovným závěrem a mohutnou hranolovou věží byl postaven mezi lety 1933–1937 podle projektu architekta Jana Šálka z Brna. Od roku 1975 až do své smrti v roce 1994 zde působil P. Jan Podveský, jeden z kněží odsouzených v souvislosti s Babickým případem.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později několikrát upraven, naposledy v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. V kostele jsou tři zvony z počátku 16. stol.

Raně barokní kostel dal na místě původní románské svatyně (připomínaná r. 1345, vyhořela r. 1629) postavit v l. 1639–41 hrabě Jan Baptista z Werdenbergu. Stavba si téměř zachovala původní dispozici na půdorysu kříže, interiér byl v 18. stol. několikrát upravován. Poslední úpravy na poč. 20. století.

Na místě dnešního kostela postaveného koncem 15. st. stál románský kostel již roku 1240. Z konce 15. stol. pochází i kostelní opevnění s baštami, střílnami a velkou hradební věží. Unikátem jsou čtyři původní zvony.

Farní kostel sv. Jana Křtitele a Václava na románských základech, barokizován v letech 1693-1719, klasicistně upravován v letech 1803 a 1880. Barokní kaple sv. Barbory přistavěna v letech 1718–1719. Kostel pravidelně opravován a udržován. Konají se v něm pravidelné bohoslužby.