Turistické cíle v okolí obce Velká Losenice

nebo vyberte

Velká Losenice

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 129 záznamů, 6 / 11 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Floriána
504.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Střítež
Kostel z r. 1848 na místě kostela, který r.1808 vyhořel. Centrální osmibokou stavbu ve stylu přechodu od baroka ke klasicismu kryje nízká báň s lucernou. Na hlavním oltáři je socha sv. Floriána z poloviny 18. století, ostatní vybavení je z 19. století. Od května 1958 je kostel kulturní památkou.
 kostel sv. Jakuba Staršího
517.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ostrov nad Oslavou
Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
548.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Velká Losenice
Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.
 kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
 kostel sv. Kateřiny
457.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Stříbrné Hory
První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
659.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Herálec
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Polná
Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.
 kostel sv. Matouše
700.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Fryšava pod Žákovou horou
Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.
 kostel sv. Mikuláše
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nížkov
Římskokatolický kostel sv. Mikuláše v Nížkově je v gotické podobě z 15. století s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou. V sousedství stojí památkově chráněná kostnice (viz samostatné heslo).
 kostel sv. Ondřeje
583.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Vojnův Městec
Na místě původního gotického kostela postaven r. 1770 kostel nový v barokním stylu. Tehdy přistavěna věž. V prvním desetiletí 21. stol. kostel postupně prochází rozsáhlými opravami.
 kostel sv. Petra a Pavla
457.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Šlapanov
Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Veselí
Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.