Turistické cíle v okolí obce Velká Losenice

Barokní kaple, postavená po roce 1680 majitelem zdejšího panství, J. K. Globitzem. Byla vystavěna jako poděkování za odvrácení morové rány z roku 1680, která se Veselí vyhnula. V interiéru je oltář z roku 1800 s obrazy sv. Rocha, Šebestiána a Rozálie. Mramorový kříž před kaplí je z roku 1891.

Výklenková kaple byla postavena r. 1783 jako poděkování za ochranu před morem. Má obdélníkový půdorys, obloukovitě zakončený výklenek je uzavřen ozdobným plůtkem. Ve výklenku je dřevěný kříž, který nahradil dřevěnou sochu sv. Václava, ukradenou v 90. letech 20. stol. Kaple není památkově chráněná.

Sazomín založen roku 1296. Zvonička s vysokou štíhlou věží z druhé poloviny 19. století. Oprava v roce 1925, další v roce 2013.

Drobná kaplička krytá šindelem, v horní části se zužující ve zvonici, pochází z r. 1764. V sousedství vysoký kamenný kříž s rameny spojenými stříškou, datován do r. 1845. Kaplička společně s křížem zapsána od r. 1958 do seznamu kulturních památek.

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Vystavěn v l. 1700–1707 podle projektu italského mnicha Dominika de Angeli na místě zbořeného gotického kostela Matky Boží ze 13. stol. V roce 2008 se chrám stal Národní kulturní památkou.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce je v jádru raně gotická, neorientovaná stavba v barokní podobě z r. 1789. Spolu se hřbitovem obehnaným ohradní zdí, některými náhrobky a polozděnou zvonicí s bedněným patrem z doby kolem r. 1600 je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.