Turistické cíle v okolí obce Velká Losenice

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.

Vystavěn v l. 1700–1707 podle projektu italského mnicha Dominika de Angeli na místě zbořeného gotického kostela Matky Boží ze 13. stol. V roce 2008 se chrám stal Národní kulturní památkou.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Ve 13. stol. zde stála původní kaple, přestavěná na kostel. V letech 1749–1752 kostel barokně přestavěn. Kostel obklopen hřbitovem a do hřbitovní zdi vsazena kaplička pocházející z roku 1765.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Původně gotický kostel r. 1734 přestavěn. Jednolodní, obdélníkového půdorysu, s hranolovitou věží. Presbytář uzavřen barokním štítem. Triumfální oblouk lomený, relativně vysoký. K patě triumfálního oblouku přizděna kamenná křtitelnice. Uprostřed střechy oplechovaná věžička čtvercového průřezu.

Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.