Turistické cíle v okolí obce Velká Losenice

Pozdně barokní sochařská práce z doby kolem roku 1730. Plastika sv. Jana Nepomuckého v obvyklém kanovnickém rouchu s biretem na hlavě. Kolem hlavy obroučka s hvězdami. Podstavec sochy zhotoven z kamene, vlastní socha z pískovce. Socha od r. 1970 památkově chráněna.

Téměř zaniklý hrad založený asi v 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1404 v majetku loupeživých rytířů Jana z Chotělic a Pavla Hubenky ze Zišova, r. 1407 hrad obležen král. vojskem a zpustl po tomto obležení či v násl. husitském období. Roku 1456 již pustý.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 od Václava Viktora Morávka. Světec je v životní velikosti, v obvyklé podobě s obvyklými atributy. Napravo má anděla držícího kříž, tři andělíčci po levé straně drží kartuši s reliéfem Madony. R. 2011 poškozeno, renovováno O. Marcinem r. 2012.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Historická budova Staré radnice byla vystavěna na přelomu 16 a 17. stol. Jednopatrová pozdně renesanční budova s jednoduchou štukovou výzdobou a valbovou střechou, v průčelí osazen barevný znak města z roku 1707.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

V lesích kolem Peperku probíhala intenzivní těžba nerostných surovin, dřeva, kamene i cihlářských jílů od počátků osídlení kraje ve 13. století. Památkou na tuto činnost jsou také dvě vápenky pod Holým kopcem, kde i samotné názvy míst připomínají tuto dobu.

Vodní nádrž Břevnice o rozloze 14 ha byla vybudována mezi lety 1956-1959 na Břevnickém potoce. Hlavním využitím je zásobování užitkovou vodou okolí Chotěboře. Dále slouží k rekreaci, sportovnímu rybolovu, také jako přírodní koupaliště a k ochraně před povodněmi.

Zámek přestavěný z gotického cisterciáckého kláštera, založeného r. 1212 Bočkem z Kunštátu. 16. 7. 1784 vyhořel a byl zrušen. O dva roky později byl upraven v zámek. Dnes je v něm umístěno muzeum knihy a stavitele G. Santiniho.

Bývalá tvrz, dnes dům č. p. 276, patří k nejstarším domům ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 v blízkosti farního kostela sv. Prokopa hamerníkem Kuncmanem. V 19. století upravena na školu, od roku 1937 městské muzeum.

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.