Kostel a fara v Osvětimanech existovaly již někdy v 15. stol. Současný kostel byl vybudován za přispění Jana Dětřicha z Petřvaldu v letech 1689-1691 na místě starého dřevěného kostelíka. U kostela je fara a hřbitov.
Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.
Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.
Barokní kostel postavený ke konci 17. století stojí na mírném návrší v západní části obce, zřejmě na místě svého staršího předchůdce. Zařízení z doby výstavby kostela. Ve stěnách kostela druhotně osazeny renesanční náhrobníky.
Na místě kostela pocházejícího ze 13. stol v letech 1696–1702 vystavěn ranně barokní kostel. Před kostelem sousoší sv. Trojice pocházející z roku 1764. Kolem kostela se do roku 1812 rozprostíral hřbitov.
Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj
Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.
Novodobý filiální kostel, jehož základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. při své návštěvě Velehradu dne 22. dubna 1990. Stavbu navrhl a projektoval hlavní architekt z Olomoucké diecéze Ing. Tomáš Černoušek a byla provedena v letech 1992-1995. Dne 6. července 1996 byl kostel vysvěcen.
Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.
První zmínka o farnosti je z r. 1561. V roce 1596 nechal Vilém Zoubek ze Zdětína spolu se svou druhou manželkou Magdalenou Stošovnou z Kounic postavit kostel nový. V letech 1826-1827 byl chrám přestavěn. Nejpozději v té době vznikla i budova fary.
Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.
Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.
