Turistické cíle v okolí obce Velehrad

Významný bod Chřibských vrchů. Úzký asymetrický hřbet tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci. Po celé délce větší i menší skalní formy různých tvarů. Vlastní vrchol má pozoruhodný tvar směrem vzhůru se zužující.

Koryčanská kaple byla postavena v pol. 19. stol. ve stavebním stylu napodobujícím baroko. Místo sloužilo k zastavení a odpočinku poutníků putujících do koryčanského kostela na pouť k svátku narození Panny Marie.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl na popud Amanda Antonína z Petřvaldu za jeho nástupců, snad v místě starší stavby zničené požárem. V r. 1770 za Künburgů byl dokončen a vysvěcen.

Kostel, pův. gotický byl postaven patrně ve 14. stol., zmiňuje se r. 1366. R. 1570 přistavěna renesanční věž, barokně přestavěn v l. 1745-1749. R. 1861 přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera, v l. 1934-1936 přistavěna moderní chrámová loď. U vchodu je unikátní renes. náhrobník J. J. Zoubka ze Zdětína.

Farní kostel v malém parčíku byl postaven v l. 1722-1728. V r. 1775 vyhořel a žár roztavil jeho zvony. V r. 1776 byly zvony znovu přelity a v r. 1803 spolu s malým zvonem z radnice umístěny do kostela. V období světových válek byly zvony zabaveny a použity na válečné účely.

Základní kámen farního kostela sv. Anny byl položen dne 17. srpna 1847. Při stavbě bylo využito starší zvonice z roku 1701 a částečně i zdivo kaple z roku 1777. V roce 1887 došlo k opravě kostela a ke zvýšení věže. Před kostelem stojí kamenný kříž a socha svatého Jana Nepomuckého.

Římskokatolický farní kostel v historizujícím stylu byl na návsi postaven v letech 1909–1911. Vysvěcen byl v r. 1923 na svátek sv Anny. Farnost spravována excurrendo.

Současný kostel sv. Anny byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1873–1877 v místech starší, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V r. 1908 byla postavena fara.

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.