Turistické cíle v okolí obce Velehrad

Novodobý filiální kostel, jehož základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. při své návštěvě Velehradu dne 22. dubna 1990. Stavbu navrhl a projektoval hlavní architekt z Olomoucké diecéze Ing. Tomáš Černoušek a byla provedena v letech 1992-1995. Dne 6. července 1996 byl kostel vysvěcen.

Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.

První zmínka o farnosti je z r. 1561. V roce 1596 nechal Vilém Zoubek ze Zdětína spolu se svou druhou manželkou Magdalenou Stošovnou z Kounic postavit kostel nový. V letech 1826-1827 byl chrám přestavěn. Nejpozději v té době vznikla i budova fary.

Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.

Kunovický kostel se poprvé vzpomíná v r. 1235. V r. 1517 byl Janem z Kunovic na jeho místě vystavěn nový chrám, jenž byl v. l. 1759–1761 za faráře J. N. Merttena barokně upraven a rozšířen. V r. 1991 vysvěceny dva nové zvony.

Kostel postavený poč. 18. stol. podle projektu architekta italského původu Giovanni Pietro Tencalla. V r. 1968 provedena celková rekonstrukce. Nejhodnotnějším doplňkem architektury chrámu je druhotně osazené kamenné sanktuárium v závěru jižní kaple.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Polešovicích byl zbudován v letech 1725-1734 za velehradského opata Josefa Malého na místě starší stavby zmiňované již r. 1320. Je kostelem farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Václava v Domaníně je pozdně barokní stavba z let 1786-1788, která byla r. 1932 významně přestavěna. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Na rozdíl od sochy sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním, není památkově chráněn.

Kostel sv. Václava v Ostrožské Nové Vsi je pozdně barokní stavba z let 1771-1775. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.