sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj
Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.
Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.
Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.
První zmínka o farnosti je z r. 1561. V roce 1596 nechal Vilém Zoubek ze Zdětína spolu se svou druhou manželkou Magdalenou Stošovnou z Kounic postavit kostel nový. V letech 1826-1827 byl chrám přestavěn. Nejpozději v té době vznikla i budova fary.
Kostel sv. Kunhuty byl postaven v 2. polovině 16. století v renesančním slohu na místě původního gotického kostela, jenž je prvně zmiňován v r. 1434. V r. 1798 došlo k menším barokním úpravám.
Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.
Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.
Založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Rozšiřován, upravován a rekonstruován až do 19. stol. Biskup Pavlovský renesančně upravil interiéry, kardinál Schratenbach přistavěl barokní pohřební kapli P. Marie, Maxmilián Somerau-Beckh regotizoval.
Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Polešovicích byl zbudován v letech 1725-1734 za velehradského opata Josefa Malého na místě starší stavby zmiňované již r. 1320. Je kostelem farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1881-1884 podle návrhu architekta Gustava Meretty na místě starší románské kaple a pozdějšího gotického kostela. V r. 1931 provedena rekonstrukce střechy a v r. 1998 výměna podlahy.
Kunovický kostel se poprvé vzpomíná v r. 1235. V r. 1517 byl Janem z Kunovic na jeho místě vystavěn nový chrám, jenž byl v. l. 1759–1761 za faráře J. N. Merttena barokně upraven a rozšířen. V r. 1991 vysvěceny dva nové zvony.
