Turistické cíle v okolí obce Halenkovice

Farní kostel Nanebevzetí Pany Marie, místními nazývaný též kostel Blahoslavené Panny Marie, stojí na Riegrovu námětí. Kostel byl založen již ve středověku, ale zachovány zůstaly jen zbytky věže. Dnešní stavba je z první poloviny 18. stol. Zařízení kostela je barokní, též z 18. století.

Kostel, pův. gotický byl postaven patrně ve 14. stol., zmiňuje se r. 1366. R. 1570 přistavěna renesanční věž, barokně přestavěn v l. 1745-1749. R. 1861 přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera, v l. 1934-1936 přistavěna moderní chrámová loď. U vchodu je unikátní renes. náhrobník J. J. Zoubka ze Zdětína.

Filiální kostel byl postaven v l. 1902-1904 Gustavem Redlichem v novoklasicistním slohu. Nahradil starší, dnes již neexistující kapli, která stávala na návsi. Kostel byl slavnostně vysvěcen 6.11.1904. Před vchodem je kamenný kříž z r. 1915 a památník obětem I. světové války.

Základní kámen farního kostela sv. Anny byl položen dne 17. srpna 1847. Při stavbě bylo využito starší zvonice z roku 1701 a částečně i zdivo kaple z roku 1777. V roce 1887 došlo k opravě kostela a ke zvýšení věže. Před kostelem stojí kamenný kříž a socha svatého Jana Nepomuckého.

Současný kostel sv. Anny byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1873–1877 v místech starší, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V r. 1908 byla postavena fara.

Dnešní kostel stojí v místě rotundy stejného zasvěcení z 9. stol. Jako farní a hřbitovní uváděn v 11. a 12. století. V 1. pol. 13. století přestaven na kostel s obdélníkovou lodí a pravoúhlým kněžištěm. V roce 1645 švédskými vojsky vypálen. Obnoven 1734, v 30. let. 20. stol. přistavena sakristie.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

První zmínky o kostele a snad i faře pocházejí z roku 1374. Během třicetileté války farnost zanikla a znovu obnovena byla až v roce 1737. Následně byl kostel barokně přestavěn. V průběhu 19. století byl několikrát upraven. Poslední úpravy proběhly v roce 1913.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje, vybudovaný podle projektu H. Gessnera jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, byl 11. července 1909 vysvěcen olomouckým arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.