Turistické cíle v okolí obce Charvátská Nová Ves

Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783 - 1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Barokní kostel z 2. poloviny 18. století s pozdějšími významnými stavebními úpravami. Jednolodní stavba s odsazeným, trojboce uzavřeným kněžištěm; po stranách s čtyřbokými útvary oratoří; v ose stavby sakristie. Výrazná dominanta obce. Památkově chráněný.

Kostel zasvěcený sv. Markétě vystavěný nad vsí je zmiňován již v roce 1222. Dnešní pozdně barokní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. U kostela umístěny památkově chráněné plastiky, které původně stávaly v obci.

Novorománský jednolodní kostel byl postaven v letech 1911–1913 podle projektu arch. Karla Weinbrennera. Typickými stavebními a dekorativními prvky z glazované cihly je příkladem produkce liechtensteinské stavební kanceláře. Nyní filiální kostel ve farnosti Podivín s pravidelnými bohoslužbami.

V jádře gotický kostel sv. Michaela archanděla z 1. pol. 14. století. V době baroka přistavěna zadní část s presbyteriem a upraven interiér se sochami Ignáce Lengelachera. Renesančně upravené věži dominuje ochoz se zděnou helmicí.

Funkcionalistický kostel sv. Mikuláše v Tvrdonicích pochází z let 1940-1941 a nahradil dvě starší stavby stejného patrocinia na jiném místě, které musely být zbořeny pro sesuv půdy. Současný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Starší kostel byl kolem r. 1575 renesančně přestavěn. Kolem r. 1727 byla pří úpravách přistavěna věž. Na interiéru kostela se podílel malíř Antonín František Maulbertsch a sochař Ondřej Schwiegl. Farní budova pochází z konce 18. století. Současnou podobu získal farní kostel po přestavbě r. 1872.

Vznik kostela bývá kladen do konce 15. století. Za třicetileté války byl poničen, následně opraven a znovu vysvěcen r. 1672. Současnou barokní podobu chrám získal snad v 1. pol. 18. století, kdy došlo k obrácení dispozice celé stavby. Kostel dnes slouží jako farní chrám farnosti milovické.

Kostel sv. Petra a Pavla pochází z 1. pol. 13. stol. V průběhu staletí několikrát přestavován, naposledy v 19. stol. Z té doby pochází charakteristická neogotická věž. V severní zdi kostela pozdně románský portál.

Ves Úvaly, původně Garschönthal, byla připojena k Československu až r. 1920. Kostel sv. Stanislava Kostky byl vystavěn v klasicistním slohu r. 1883, kdy nahradil starší kapli z r. 1842. Nyní kostel filiální ve farnosti Valtice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel byl postaven r. 1995 podle projektu Ludvíka Kolka na místě původního barokního kostela, uváděného r. 1673 a poškozeného pumami r. 1944. Kostel připomínající sepjaté ruce je železobetonový, krytý měděným plechem s trojdílnou věží. Mobiliář je směsí moderních a barokních prvků.

Kostel sv. Václava v Dolních Bojanovicích je barokní stavba z roku 1734 na místě starší svatyně doložené ve 14. Stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Spolu s dřevěným křížem z r. 1908 chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.