Turistické cíle v okolí obce Charvátská Nová Ves

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

V barokní zámek přestavěli Habsburkové roku 1762 starší tvrz. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu. Dnes je sídlem soukromé společnosti a je částečně komerčně využíván.

Sotva patrný reliéf opevněného sídla a pravděpodobné druhé sídlo na dvou sousedících nevýrazných výběžcích do údolí Vrbičanky, kde stávala zaniklá ves Všetrapy v oblasti zvané Hrádky.

Výklenková kaple u silnice (Kačisdorfská cesta) na konci města směrem na Schrattenberg. Kdy byla postavena nezjištěno. Na výšku obdélném půdoryse, zděná omítaná kaple s mohutným výklenkem v průčelí (sgrafitově zdobené - Rudolf Gajdoš). Ukončená střechou s trojúhelnými štítky, krytou bobrovkami.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Vrchnostenský barokní vodní mlýn postavený v 18. století byl majetkem Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do konce 2. světové války. Později hlavní budova sloužila jako knihovna a rozhlas. Po r. 1990 prošel rekonstrukcí, po níž slouží jako penzion.

Židovský hřbitov ze sedmnáctého století. Obřadní síň, domek hrobníka a ohrazení hřbitova jsou postaveny z režného zdiva a glazovaných poštorenských tvarovek. Areál opraven v 90. letech 20. stol. na náklady města Břeclav.