Turistické cíle v okolí obce Charvátská Nová Ves

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.

Slovanské nížinné hradisko zřejmě z 9.-10. stol. v lokalitě zvané Veleš se původně nacházelo na pravém břehu v záhybu řeky Moravy. Některé nálezy nasvědčují i mladšímu osídlení. Lokalita nebyla dosud odborně a systematicky prozkoumána.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.

Další ze staveb v Lednicko-valtickém areálu z let 1824–1825 dle arch. návrhu Johanna Karla Engela. Empírový pavilon s půlhruhem sloupořadí 12 ionských sloupů a sochami alegorií věd a umění. Před chrámem sousoší Tří Grácií.

Cihlový most, dlouhý přes 100 m, dal postavit kolem r. 1629 kardinál František z Ditrichsteina, aby spojoval s pevninou letohrádek Insel, obklopený Novým rybníkem. Později byl rybník vypuštěn. V l. 1949–89 byla oblast nepřístupná (hraniční pásmo), a most byl postupně z větší části zanesen náplavami.

Zděná, 11 m vysoká rozhledna Dalibor s vyhlídkovou plošinou ve výši 8 metrů je soukromá stavba vybudovaná vinařstvím U Kapličky na návrší Kalvárie jihozápadně od obce Zaječí na jaře r. 2012. Je celoročně volně přístupná a k vyhlídkové plošině vede 30 příkrých ocelových schodů.

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Dietrichsteinský dvůr vznikl asi v 16. stol. V 17. a 18. stol. byl několikrát upravován a rozšiřován. Ze severu přiléhala zahrada. Dietrichsteinům patřil do znárodnění v r. 1945. Následně sloužil místnímu JZD. V r. 2012 zahájena rekonstrukce. Dnes je zde restaurace a vinotéka se sklípkem.

Hrobku Dietrichsteinů nechal postavit v l. 1845–52 František Josef z Dietrichsteinu (projekt H. Koch) na místě požárem zničeného kostela sv. Anny, při kterém byla i původní pohřební kaple, kde byli členové rodu pohřbíváni od pol. 17. stol. do r. 1784. V 90. l. 20. stol. celkově zrekonstruována.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Zámek byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.